Probouzení

Jiskřící zimní ráno, když se probouzí,
má slunce zlaté nad ním moc
a zanechá za sebou noc,
jen jásot žití se kolem nachází.

Když se probouzí a volá zem
i nebesa a sféry čisté
pod proudem shůry síly jisté
kruhy žití zrychlí rázem.

A v hybné síle dozrál a vrací se čin,
před tím zaset člověkem.
Stvoření se plní vděkem,
že zbaveno je plna vin.

Člověče, ty v tom ději nezapomeň,
svůj vnitřní cit Pravdou očisti,
bys s vděkem, s láskou mohl přísti
nitky žití Bohu-libě,
až přejde očistný oheň.

Když se probouzíš a svítí slunce,
nitky pomoci, bytostné ruce
pomohou Ti s radostí,
vždyť oni Láskou hostí.