Světla boj

Pane, v této době na Zemi zmítané nepokojem
Tvé Světlo zrychluje a uzavírá sklizeň.
Nechť v souladu s Ním zním pokojem
a ve válkách rozpustí se trýzeň.

Na obou stranách barikád potkám člověka
a v něm skomírá duše odvěká.
Nechť v nitru mír opět prorazí
a zločin hrůzný porazí.

Nechť utichne útisku pláč
a dunivý hrom zazní,
aby člověk sklíčený
poznal, co je zač.

Že maličkým je zatím,
že chybí tolik snah
Nejvyššímu za dar života
k díku není ochota.

Ó jak zabolí, když pomyslím
kolik promarněných bytí
pak upadne do rozkladu
místo rozkvetlého kvítí.

Tvůj je čas Pane
a Tvá Vůle se stane.

Nechť kdekoli je člověk,
na jakékoli straně
na louce či hraně
ať pochopí, že dále zůstane
jen, když ladí s Tebou, Pane.

Kdo zrůdnou silou udeří,
kdo zasazuje rány,
nechť ví, že všechny viny
budou muset být odpykány.

Nechť Síla Tvá v moci přírodní, Pane
rozbije vše neschopné jít k Tobě dále
a navždy vymazáno bude vše,
co vzdalo se duchovního ráje.

A ti, kdož ještě srdce mají,
nechť vysílají požehnání
ze Síly Tvé, Pane
všem k utišení klání.

Čas hrůzy pomine
a pak už jen nadále,
zůstane rozkvět na Zemi,
odlesk Výšin ráje
a v něm člověk pokorný
po očistě Tvé, Pane.