Přidat stránku do knihy
Odebrat stránku z knihy Ideální tekutinou je látka umožňující proudění bez vnitřního odporu (supratekutost).
Chování této látky popisuje zjednodušeně věda pomocí těchto (Eulerových) rovnic v daném bodě 3D prostoru a čase:
Změny rychlosti proudění v prostoru $\nabla v$ můžeme rozdělit na symetrickou část divergenci/konvergenci (expanzi/smršťování) a deformaci a nesymetrickou část točení/rotaci. 1) Tomu pak odpovídá rozšířený popis proudění pomocí tenzorové algebry, tzv. nelineární mechanika kontinua. 2)
Celkově ale narážíme na omezené pochopení hmotností bez duchovních příčin. Není známá podstata hmotnosti, elektřiny a magnetismu apod., jen existuje jejich částečný popis.
Navíc i popis pohybu proudění tekutin naráží na nesrovnalosti a tedy ho lze stále zlepšovat, což se týká i nesrovnalostí v používaných matematických popisech.
Někteří považují éter za ideální plyn, který jde stlačit čili je pružný podobně jako vzduch. Navíc pokud má i tření, vzniká odpor brzdící proudění, tzv. viskozita.
Považuji takové vlastnosti za vyvinuté z ideální tekutiny éteru pomocí vířivých pulzujících proudů.
Obecná teorie relativity zavádí časoprostor, zakřivení prostoru hmotou a pohyb po geodetikách, čili nejkratši cestou, zobecněnou „přímkou“ v zakřiveném prostoru. To je také pohyb s nejmenším odporem, ale „zakřivení prostoru“ je dané právě prouděním.