Všechno to, co člověk nazýval životem, není nic jiného než hnaný pohyb, který smí být viděn jen jako přirozený projev vlastního Života.
V celém stvoření je tedy formování, zrání, udržování a rozklad jen pozdějším účinkem více nebo méně velkého pohybu.
… stvoření je však formováno, udržováno a opět rozkládáno jen z pohybu …
… Neboť živoucí Světlo, živoucí Síla se nemůže vystříhat vyzařování. A tato vyzařování tedy skrývají všechno nutné pro stvoření.
… Velikost vyzařování je tedy v blízkosti Světla samozřejmě největší, taková, že tam nemůže být žádný jiný pohyb než bezpodmínečný, natažený pohyb kupředu, který ve vyzařování spočívá.
Všechno základní, ženoucí, budující, upevňující a udržující je záření!
… Tlak nebo síla Světla samotného vynutí k tomu rázný a krouživý pohyb, takže nic nemůže dojít do stavu klidu. 3)
… Tlak nebo síla Světla sama vynucuje hnací a krouživý pohyb, takže nic se nemůže zastaviti. 4)
A v tomto trvalém pohybu, spojeném s prohříváním a ochlazováním, formuje se všechno, současně ve zcela určitém druhu, jaký se odpovídaje zákonu záření nemůže zformovat vůbec jinak.
… Tím mohly se vytvořit úrovně a světy, které samy v sobě kroužíce nepřekročí určité hranice.