Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
projekty:veda:inspirace:matematika:start [30.07.2023 16:29] Marek Ištvánek |
projekty:veda:inspirace:matematika:start [01.03.2024 10:02] (aktuální) Marek Ištvánek |
||
---|---|---|---|
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
* Násobení a dělení prvků navzájem | * Násobení a dělení prvků navzájem | ||
- | Násobení prvků A a B, můžeme rozepsat na součet symetrické a nesymetrické/asymetrické části (tenzoru): | + | Násobení prvků $A$ a $B$, můžeme rozepsat na součet symetrické a nesymetrické/asymetrické části (tenzoru): |
$$AB = \{AB\} + [AB]$$ | $$AB = \{AB\} + [AB]$$ | ||
$$\{AB\} = \frac{1}{2}(AB+BA) = \{BA\}$$ | $$\{AB\} = \frac{1}{2}(AB+BA) = \{BA\}$$ | ||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
$$\{AB\} = \frac{1}{n}Tr(AB) + D(AB)$$ | $$\{AB\} = \frac{1}{n}Tr(AB) + D(AB)$$ | ||
- | V mechanice tekutin pak změny rychlosti proudění v prostoru $\nabla v$ můžeme rozdělit na symetrickou část divergenci/konvergenci (expanzi/smršťování) a deformaci a nesymetrickou část točení/rotaci. | + | Proč ale stopa či skalární násobení? Souvisí to s poměry mezi prvky, tedy měřením či metrikou, a tudíž s jejich dělením (kontrakcí), které se dá provést pomocí spojení prvků a jejich duálů. V dnešní matematické mluvě vektorů a kovektorů jejichž násobením vznikají tenzory. |
+ | |||
+ | Asymetrická část násobení souvisí s rovnými geometriemi přímek, rovin atd. - odtud lineální algebra. Symetrická část zase souvisí se zakřivenými geometriemi křivek, ploch atd. - odtud nelineární algebra. | ||
+ | |||
+ | * [[https://www.researchgate.net/publication/221016898_Tensor_Algebra_A_Combinatorial_Approach_to_the_Projective_Geometry_of_Figures|Tenzorová algebra: Kombinační přístup k projektivní geometrii obrazců - 2004]] ({{ :projekty:veda:inspirace:matematika:tensor_algebra_a_combinatorial_approach_to_the_projective_geometry_of_figures_-_2004.pdf |kopie}}) (anglicky((Tensor Algebra: A Combinatorial Approach to the Projective Geometry of Figures))) | ||
+ | * Hergl, Nagel | ||
+ | * [[https://arxiv.org/pdf/2009.11723.pdf|Úvod do rozepsání odchylkového tenzoru ve třech rozměrech a jeho vícepólová forma - 2020]] (anglicky((AN INTRODUCTION TO THE DEVIATORIC TENSOR DECOMPOSITION IN THREE DIMENSIONS AND ITS MULTIPOLE REPRESENTATION))) | ||
==== Geometrická algebra ==== | ==== Geometrická algebra ==== | ||
- | Geometrická algebra používá taky podobné násobení prvků a symetrickou část násobení vektorů považuje za číslo. Tím se taky ochuzuje o velkou skupinu symetrických tenzorů. | + | Geometrická algebra používá taky podobné násobení prvků a symetrickou část násobení vektorů považuje za číslo (//stopu//). Tím se taky ochuzuje o velkou skupinu symetrických tenzorů. |
+ | |||
+ | Na druhou stranu poskytuje tato algebra geometrický pohled, který nepracuje jen s číselnými souřadnicemi a tím i s jejich indexy, ale pracuje s celými prvky s geometrickým významem. Symetrická část násobení je metrická, ale metrika bývá zaváděna různě podle potřeby a ne nutně podle fyzikální reality. Pak vychází při použití algebry různé výsledky. | ||
+ | |||
+ | **Pokud bychom tuto algebru rozšířili o vynechanou symetrickou část násobení, mohli bychom dospět k určité verzi ucelenější geometrické algebry s podobnou schopností jako tenzorová algebra, ale s jasnějším geometrickým popisem.** | ||
+ | |||
+ | Tuto algebru rozvíjel již Hermann Grassmann, kde se věnoval hlavně nesymetrickému kombinačnímu externímu násobení, ale uvažoval o násobení obecně a pomocí doplňku dospěl k násobení internímu symetrickému i jejich složení do jednoho násobení, což později provedl i William Kingdon Clifford a tím se kvaterniony (čtveřice) Williama Rowana Hamiltona staly součástí této algebry (3D - 3 vektory) včetně jejich rozšíření jako bikvaterniony (4D - 4 body) apod. | ||
* [[https://harvard.academia.edu/PabloColapinto|Pablo Colapinto]] | * [[https://harvard.academia.edu/PabloColapinto|Pablo Colapinto]] | ||
Řádek 58: | Řádek 70: | ||
* [[http://www.mathart.nl/vector901.pdf|Vektorové prostory a projektivní geometrie]] (anglicky((Vector spaces and projective geometry))) | * [[http://www.mathart.nl/vector901.pdf|Vektorové prostory a projektivní geometrie]] (anglicky((Vector spaces and projective geometry))) | ||
* [[http://www.mathart.nl/Pathcurves1010.pdf|Členění reálných projektivních křivek]] (anglicky((Classification of real projective Pathcurves))) | * [[http://www.mathart.nl/Pathcurves1010.pdf|Členění reálných projektivních křivek]] (anglicky((Classification of real projective Pathcurves))) | ||
+ | * Ivan Avramidi | ||
+ | * {{ :projekty:veda:inspirace:matematika:notes_on_differential_forms_-_2003.pdf |Poznámky o diferenciálních formách - 2003}} (anglicky((Notes on Differential Forms))) | ||
* Barnabei, Brini, Rota | * Barnabei, Brini, Rota | ||
* [[http://kalx.net/dsS2011/BarBriRot1985.pdf|O vnějším počtu invariantní teorie]] (anglicky((On the Exterior Calculus of Invariant Theory))) | * [[http://kalx.net/dsS2011/BarBriRot1985.pdf|O vnějším počtu invariantní teorie]] (anglicky((On the Exterior Calculus of Invariant Theory))) | ||
Řádek 66: | Řádek 80: | ||
* [[https://archive.org/details/dieausdehnungsl05grasgoog/page/n3/mode/2up|Nauka o rozprostření - 1862]] (německy((Die Ausdehnungslehre)), anglický překlad(([[https://books.google.cz/books?id=JcAjDwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false|Extension Theory - 2000]]))) | * [[https://archive.org/details/dieausdehnungsl05grasgoog/page/n3/mode/2up|Nauka o rozprostření - 1862]] (německy((Die Ausdehnungslehre)), anglický překlad(([[https://books.google.cz/books?id=JcAjDwAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false|Extension Theory - 2000]]))) | ||
- | ==== Vektorová a tenzorová algebra ==== | + | ==== Tenzorová algebra ==== |
* [[https://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Bidwell_Wilson|Edwin Bidwell Wilson]] | * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Edwin_Bidwell_Wilson|Edwin Bidwell Wilson]] |