Uživatelské nástroje
pismo:proza:mysleni_slova_skutky
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
pismo:proza:mysleni_slova_skutky [05.11.2014 02:46] Marek Ištvánek Page moved from pismo:mysleni_slova_skutky to pismo:spisy:mysleni_slova_skutky |
pismo:proza:mysleni_slova_skutky [05.11.2014 02:52] (aktuální) Marek Ištvánek Links adapted because of a move operation |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
| Podivujeme se, jak je naše Země vydrancovaná, jak špatné je životní prostředí, všude kolem je spoustu zla, vraždy a krádeže jsou na denním pořádku, násilí, drogy, potraty... to všechno odsuzujeme a raději o tom nechceme ani slyšet. Ani na chvíli si však nepřipustíme, že i my na tom máme svůj díl viny. | Podivujeme se, jak je naše Země vydrancovaná, jak špatné je životní prostředí, všude kolem je spoustu zla, vraždy a krádeže jsou na denním pořádku, násilí, drogy, potraty... to všechno odsuzujeme a raději o tom nechceme ani slyšet. Ani na chvíli si však nepřipustíme, že i my na tom máme svůj díl viny. | ||
| - | {{ :pismo:mysl1.JPG?nolink|myšlení}} | + | {{ mysl1.JPG?nolink|myšlení}} |
| „Za to můžou ti ostatní, já přece nic špatného nedělám, chodím poctivě do práce, také do kostela a pravidelně se modlím, nikoho jsem nezabil a nic neukradl, tak co.“ Každý z nás si něco podobného také určitě řekne. A přesto to není pravda. Neustále vysíláme různé druhy myšlenek a ony, když už byly jednou vytvořeny, tak se jen tak nemohou ztratit, proto hledají svůj cíl. Stejné přitahuje stejné. Dobré a světlé myšlenky jsou lehké a letí vzhůru do shromaždišť dobra, odkud se k nám pak zesílené dobro, pokud si jej zasloužíme, zase vrací. Jiné je to s těmi špatnými myšlenkami. Ty jsou těžké a proto se nevznesou, ale „povalují“ se kolem nás v podobných shromaždištích. Jako je Země dnes zamořena kdejakým pozemským odpadem, tak je také zamořena odpadem myšlenkovým. | „Za to můžou ti ostatní, já přece nic špatného nedělám, chodím poctivě do práce, také do kostela a pravidelně se modlím, nikoho jsem nezabil a nic neukradl, tak co.“ Každý z nás si něco podobného také určitě řekne. A přesto to není pravda. Neustále vysíláme různé druhy myšlenek a ony, když už byly jednou vytvořeny, tak se jen tak nemohou ztratit, proto hledají svůj cíl. Stejné přitahuje stejné. Dobré a světlé myšlenky jsou lehké a letí vzhůru do shromaždišť dobra, odkud se k nám pak zesílené dobro, pokud si jej zasloužíme, zase vrací. Jiné je to s těmi špatnými myšlenkami. Ty jsou těžké a proto se nevznesou, ale „povalují“ se kolem nás v podobných shromaždištích. Jako je Země dnes zamořena kdejakým pozemským odpadem, tak je také zamořena odpadem myšlenkovým. | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
| Má-li myšlenka obrovskou sílu, jak mocné je pak slovo -- to ani nedokážeme domyslet. A přesto jej tak nepochopitelně zneužíváme. Nevážíme slova a bez rozmyslu s nimi zacházíme jako s něčím bezvýznamným. Mluviti stříbro, mlčeti zlato -- málo které přísloví je tak pravdivé. Ale my mluvíme a mluvíme (nebo spíše žvaníme), o všem a o všech. Ty „dobré“ se snažíme pošpinit, aby nebyli náhodou lepší než my, těmi „horšími“ pro jistotu opovrhneme, abychom nebyli zařazeni mezi ně. Naše milé „JÁ“ musí přece být na stupni nejvyšším, protože jsme chytřejší, zkušenější, vzdělanější než ostatní, máme známosti až tam nahoře, ne-li u samého Boha a možná, že víme i víc než on... | Má-li myšlenka obrovskou sílu, jak mocné je pak slovo -- to ani nedokážeme domyslet. A přesto jej tak nepochopitelně zneužíváme. Nevážíme slova a bez rozmyslu s nimi zacházíme jako s něčím bezvýznamným. Mluviti stříbro, mlčeti zlato -- málo které přísloví je tak pravdivé. Ale my mluvíme a mluvíme (nebo spíše žvaníme), o všem a o všech. Ty „dobré“ se snažíme pošpinit, aby nebyli náhodou lepší než my, těmi „horšími“ pro jistotu opovrhneme, abychom nebyli zařazeni mezi ně. Naše milé „JÁ“ musí přece být na stupni nejvyšším, protože jsme chytřejší, zkušenější, vzdělanější než ostatní, máme známosti až tam nahoře, ne-li u samého Boha a možná, že víme i víc než on... | ||
| - | {{ :pismo:mysl2.jpg?nolink|slova}} | + | {{ mysl2.jpg?nolink|slova}} |
| A proto žvaníme a mudrujeme... „Ten má nevychované děcka, ten zarostlé pole, ten dlouhé vlasy a tamten zas holou hlavu, ten nechodí do práce, ten druhý zas neví kdy přestat, ta má krátkou sukni a ta dlouhou, červenou, modrou, zelenou... Ten jen hrabe peníze a tamten je zas lenoch, jak ti nahoře to dělají špatně a jak „my“ bychom to dělali lépe, ale co my chudáci tady dole, když nahoře je to samý darebák, co my můžeme dělat. Schody se taky zametají od vrchu ...“, a tak se vrť můj kolovrátku. | A proto žvaníme a mudrujeme... „Ten má nevychované děcka, ten zarostlé pole, ten dlouhé vlasy a tamten zas holou hlavu, ten nechodí do práce, ten druhý zas neví kdy přestat, ta má krátkou sukni a ta dlouhou, červenou, modrou, zelenou... Ten jen hrabe peníze a tamten je zas lenoch, jak ti nahoře to dělají špatně a jak „my“ bychom to dělali lépe, ale co my chudáci tady dole, když nahoře je to samý darebák, co my můžeme dělat. Schody se taky zametají od vrchu ...“, a tak se vrť můj kolovrátku. | ||
| Řádek 59: | Řádek 59: | ||
| Od myšlenek a slov jsme se přenesly až ke skutkům. Jejich vlastní podstata nemůže být nikdy jiná, než právě ta síla, která je vyvolala - naše vnitřní cítění a úroveň poznání. Pouze většina z nás nedokáže tu podstatu ihned rozpoznat. Kolik špatných skutků bylo často ve své době považováno za správné, a až čas ukázal, jaký to byl omyl. Vzpomeňme jen hrůzy středověku, inkvizice apod. Ale i 20 století, jenž se chýlí ke svému konci, ač považováno za vyspělé a téměř dokonalé, má své hrůzy stejného, ne-li většího kalibru - milióny mrtvých ve dvou světových válkách a stovkách válek lokálních, totalitní vlády, bolševismus, fašismus, komunismus i další -ismy, které „Homo sapiens - člověk moudrý“ dokázal vyprodukovat. | Od myšlenek a slov jsme se přenesly až ke skutkům. Jejich vlastní podstata nemůže být nikdy jiná, než právě ta síla, která je vyvolala - naše vnitřní cítění a úroveň poznání. Pouze většina z nás nedokáže tu podstatu ihned rozpoznat. Kolik špatných skutků bylo často ve své době považováno za správné, a až čas ukázal, jaký to byl omyl. Vzpomeňme jen hrůzy středověku, inkvizice apod. Ale i 20 století, jenž se chýlí ke svému konci, ač považováno za vyspělé a téměř dokonalé, má své hrůzy stejného, ne-li většího kalibru - milióny mrtvých ve dvou světových válkách a stovkách válek lokálních, totalitní vlády, bolševismus, fašismus, komunismus i další -ismy, které „Homo sapiens - člověk moudrý“ dokázal vyprodukovat. | ||
| - | {{ :pismo:mysl3.JPG?nolink|skutky}} | + | {{ mysl3.JPG?nolink|skutky}} |
| Bylo také spoustu dobrých činů, avšak zdaleka ne u všech byl jejich smysl ve své době správně pochopen a autoři byly mnohdy zesměšňováni, mučeni i zabíjeni. Dokonce ani dnes se jim nevede jinak, jejich odsuzování má pouze jiné formy. Zase až čas ukázal a ještě ukáže jejich velikost a pravdu. Proč jsme tak nepoučitelní?! | Bylo také spoustu dobrých činů, avšak zdaleka ne u všech byl jejich smysl ve své době správně pochopen a autoři byly mnohdy zesměšňováni, mučeni i zabíjeni. Dokonce ani dnes se jim nevede jinak, jejich odsuzování má pouze jiné formy. Zase až čas ukázal a ještě ukáže jejich velikost a pravdu. Proč jsme tak nepoučitelní?! | ||
pismo/proza/mysleni_slova_skutky.1415152018.txt.gz · Poslední úprava: 05.11.2014 02:46 autor: Marek Ištvánek