Uživatelské nástroje
pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek2
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek2 [03.11.2014 13:45] Marek Ištvánek vytvořeno |
pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek2 [05.11.2014 02:52] (aktuální) Marek Ištvánek Page moved from pismo:spisy:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek2 to pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek2 |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
| Že toto lidstvo, kterému se dostalo Božího Poselství, zavrhlo pak Jeho Posla, pronásledovalo jej svou nenávistí, a nakonec ho ještě mučilo a zavraždilo, byl následek hříchu tohoto lidstva, či nesprávného jednání, když povznesli svůj pozemský rozum na místo Boží a učinili ho svým skutečným pánem a vládcem. Místo toho, aby se tato nová vina byla později lidmi poznala jako ovoce hlubokého pádu do hříchu, vyzvedli lidé tento krvavý zločin a zavržení Syna Božího, a učinili z něho všechno převyšující a zastiňující slavnost smíření zločinného lidstva s Bohem, kterému se touto vraždou vysmáli. | Že toto lidstvo, kterému se dostalo Božího Poselství, zavrhlo pak Jeho Posla, pronásledovalo jej svou nenávistí, a nakonec ho ještě mučilo a zavraždilo, byl následek hříchu tohoto lidstva, či nesprávného jednání, když povznesli svůj pozemský rozum na místo Boží a učinili ho svým skutečným pánem a vládcem. Místo toho, aby se tato nová vina byla později lidmi poznala jako ovoce hlubokého pádu do hříchu, vyzvedli lidé tento krvavý zločin a zavržení Syna Božího, a učinili z něho všechno převyšující a zastiňující slavnost smíření zločinného lidstva s Bohem, kterému se touto vraždou vysmáli. | ||
| - | To je přece jen trochu těžce stravitelné sousto. Jak si představuje to podivné lidstvo své Božství, když se domnívá, že s ním může tak beztrestně zacházet?« (Odpovědi na otázky). | + | To je přece jen trochu těžce stravitelné sousto. Jak si představuje to podivné lidstvo své Božství, když se domnívá, že s ním může tak beztrestně zacházet?« (([[slovo>odpovedi|Odpovědi na otázky]])) |
| Tato slova jsou **obžalobou!** Svědomí křesťanů otupělo. Mnozí již vůbec necítí, že událost na Golgatě byla vražda. Měl jsem příležitost pozorovat, jak i věrní členové obce se zarazili, když jsem vyslovil tuto myšlenku. Zdálo se jim, jakoby nějaká cizí melodie pronikala do jejich duší. A přece by jim měly být tyto tóny velmi dobře známy. Praví se přece v pátém přikázání, které jim je jistě z církevního vyučování dobře známé: **»Nezabiješ!«.** | Tato slova jsou **obžalobou!** Svědomí křesťanů otupělo. Mnozí již vůbec necítí, že událost na Golgatě byla vražda. Měl jsem příležitost pozorovat, jak i věrní členové obce se zarazili, když jsem vyslovil tuto myšlenku. Zdálo se jim, jakoby nějaká cizí melodie pronikala do jejich duší. A přece by jim měly být tyto tóny velmi dobře známy. Praví se přece v pátém přikázání, které jim je jistě z církevního vyučování dobře známé: **»Nezabiješ!«.** | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
| Můžeme se nyní vážně domnívat, že sám Bůh tuto vraždu chtěl? On, který svatou vůli výslovně sdělil v desateru přikázání? | Můžeme se nyní vážně domnívat, že sám Bůh tuto vraždu chtěl? On, který svatou vůli výslovně sdělil v desateru přikázání? | ||
| - | V těchto potížích pomáhá si nyní teologie následující myšlenkou: »Soud Židů nad Ježíšem byl nespravedlivý, ale byl to jen prostředek v rukou Božích, a proto byl tento soud svatý a právoplatný. Také ďábel zde hrál jen naprosto podřízenou úlohu jako nástroj Božího hněvu.« (Teologie Lutherova od profesora John von Walter, Verlang Bertelsmann, 1940, strana 225). | + | V těchto potížích pomáhá si nyní teologie následující myšlenkou: »Soud Židů nad Ježíšem byl nespravedlivý, ale byl to jen prostředek v rukou Božích, a proto byl tento soud svatý a právoplatný. Také ďábel zde hrál jen naprosto podřízenou úlohu jako nástroj Božího hněvu.« ((Teologie Lutherova od profesora John von Walter, Verlang Bertelsmann, 1940, strana 225)) |
| - | Nechci nyní hovořit o nejasnostech a rozporech v tomto způsobu uvažování. Mělo by stačit, když k tomu řeknu: Kdo trpí takové nejasnosti v křesťanské víře, ten nespravoval dobře hřivnu, kterou mu Stvořitel svěřil. (Matouš 25, verš 25). Všechno, co máme, bylo nám jen svěřeno. Proto také od nás bude požadováno vyúčtování z naší správcovské činnosti. To platí také o slovech, která jsme promluvili, a také o myšlenkách, které jsme pěstovali. Bude od nás požadována bezpodmínečná čistota a jasnost ve všem, co jsme říkali a dělali, co jsme cítili a nebo mysleli. | + | Nechci nyní hovořit o nejasnostech a rozporech v tomto způsobu uvažování. Mělo by stačit, když k tomu řeknu: Kdo trpí takové nejasnosti v křesťanské víře, ten nespravoval dobře hřivnu, kterou mu Stvořitel svěřil. ((Matouš 25, verš 25)) Všechno, co máme, bylo nám jen svěřeno. Proto také od nás bude požadováno vyúčtování z naší správcovské činnosti. To platí také o slovech, která jsme promluvili, a také o myšlenkách, které jsme pěstovali. Bude od nás požadována bezpodmínečná čistota a jasnost ve všem, co jsme říkali a dělali, co jsme cítili a nebo mysleli. |
| Četl jsem v jedné přednášce z Poselství Grálu výstrahu: | Četl jsem v jedné přednášce z Poselství Grálu výstrahu: | ||
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
| Příjemná dřímota jeho ducha se stává hlubokým duševním spánkem! A jedině volání Pravdy může a bude moci z tohoto spánku probudit! Když nebude slyšet tohoto volání, nebo když se úmyslně sám uzavře, ačkoliv hlas jeho svědomí se v něm znovu ozývá, stane se mu tento spánek osudným. Neboť po něm následuje druhá smrt, o které hovoří Zjevení Janovo. Dnes platí také více než kdy jindy výstraha apoštolova: | Příjemná dřímota jeho ducha se stává hlubokým duševním spánkem! A jedině volání Pravdy může a bude moci z tohoto spánku probudit! Když nebude slyšet tohoto volání, nebo když se úmyslně sám uzavře, ačkoliv hlas jeho svědomí se v něm znovu ozývá, stane se mu tento spánek osudným. Neboť po něm následuje druhá smrt, o které hovoří Zjevení Janovo. Dnes platí také více než kdy jindy výstraha apoštolova: | ||
| - | »Probuď se ty, kdo spíš a vstaň z mrtvých a zazáří tobě Kristus.« (Efezským 5, 14). | + | »Probuď se ty, kdo spíš a vstaň z mrtvých a zazáří tobě Kristus.« ((Efezským 5, 14)) |
| To nám říká také Poselství Grálu s velkou vážností, když podává svědectví o smrti Ježíšově…! | To nám říká také Poselství Grálu s velkou vážností, když podává svědectví o smrti Ježíšově…! | ||
| Řádek 72: | Řádek 72: | ||
| Kdo o tom vážně přemýšlí, ten pozná také pravdu a tím také pravou cestu! Ale myšlenkově líní lidé a pohodlní lidé, kteří neudržují v pořádku lampu, kterou jim Stvořitel dal, kteří tedy neudržují své schopnosti zkoumání a prosvícení, podobají se bláhovým pannám v podobenství, a mohou snadno promeškat hodinu, kdy přijde »Slovo Pravdy«, poněvadž se nechali ochromit pohodlností a slepou vírou, ti nebudou v důsledku své lenosti již schopni, aby poznali nositele Pravdy, neboli ženicha. Musí pak zůstat zpět, až bdělí budou vcházet do říše radosti.«. | Kdo o tom vážně přemýšlí, ten pozná také pravdu a tím také pravou cestu! Ale myšlenkově líní lidé a pohodlní lidé, kteří neudržují v pořádku lampu, kterou jim Stvořitel dal, kteří tedy neudržují své schopnosti zkoumání a prosvícení, podobají se bláhovým pannám v podobenství, a mohou snadno promeškat hodinu, kdy přijde »Slovo Pravdy«, poněvadž se nechali ochromit pohodlností a slepou vírou, ti nebudou v důsledku své lenosti již schopni, aby poznali nositele Pravdy, neboli ženicha. Musí pak zůstat zpět, až bdělí budou vcházet do říše radosti.«. | ||
| - | Je to správná známka, když právě u vážných křesťanů vynořují se stále znovu a znovu pochyby a námitky proti církevnímu výkladu Kristovy smrti na kříži. Taková »protivenství« zřetelně ukazují, že hlas svědomí nemůže nikdy být úplně umlčen a zničen. Je to jedině moc dogmatického vysvětlování, trvající po celá staletí, která drží lidského ducha v železných kleštích sevřeného, a zabraňuje mu v jeho probuzení. Je nutno číst z tohoto hlediska některé stránky a přednášky profesora D. Heima, »Válka a skutečnost spasení« z jeho knihy »Víra a život«. (Vurche Verlag, Berlín, 1926, strana 217 - 221): | + | Je to správná známka, když právě u vážných křesťanů vynořují se stále znovu a znovu pochyby a námitky proti církevnímu výkladu Kristovy smrti na kříži. Taková »protivenství« zřetelně ukazují, že hlas svědomí nemůže nikdy být úplně umlčen a zničen. Je to jedině moc dogmatického vysvětlování, trvající po celá staletí, která drží lidského ducha v železných kleštích sevřeného, a zabraňuje mu v jeho probuzení. Je nutno číst z tohoto hlediska některé stránky a přednášky profesora D. Heima, »Válka a skutečnost spasení« z jeho knihy »Víra a život« ((Vurche Verlag, Berlín, 1926, strana 217 - 221)): |
| »Všechno na světě může změnit svého majitele nebo držitele. Dům, majetek, umělecká díla, přírodovědecký objev, filosofická myšlenka, jen jediné ne: **Vina a hřích.** | »Všechno na světě může změnit svého majitele nebo držitele. Dům, majetek, umělecká díla, přírodovědecký objev, filosofická myšlenka, jen jediné ne: **Vina a hřích.** | ||
| Řádek 82: | Řádek 82: | ||
| »Otcové jedli nezralé hrozny, a synům trnou zuby.«. Naproti tomu se zdůrazňuje: | »Otcové jedli nezralé hrozny, a synům trnou zuby.«. Naproti tomu se zdůrazňuje: | ||
| - | »Duše, která hřeší, ta umře; syn nebude pykat za nepravost otcovu a otec nebude pykat za nepravost synovu. Spravedlnost zůstane na spravedlivém a zvůle zůstane na svévolníkovi.« (Ezechiel, kapitola 18, 20). | + | »Duše, která hřeší, ta umře; syn nebude pykat za nepravost otcovu a otec nebude pykat za nepravost synovu. Spravedlnost zůstane na spravedlivém a zvůle zůstane na svévolníkovi.« ((Ezechiel, kapitola 18, 20)) |
| To jest ten bod, kde se naše právní cítění a naše mravní cítění vzpírá proti poselství kříže. A sice tím více, čím jsme mravně vážnější a opravdovější. Není to dobrá známka pro naši povahu, když je pro nás lehké věřit kázání o kříži.«. | To jest ten bod, kde se naše právní cítění a naše mravní cítění vzpírá proti poselství kříže. A sice tím více, čím jsme mravně vážnější a opravdovější. Není to dobrá známka pro naši povahu, když je pro nás lehké věřit kázání o kříži.«. | ||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
| **//Pravda jest!//** Ona se táže jen po tom, zda ji následujeme, nebo odmítáme s ní souhlasit. Ona jest nám darována od Boha. Každý může k ní nalézt přístup, jakmile jen chce. Kdo však proti ní bojuje, ten ztroskotá. Všechny pokusy v tomto směru jsou jen křečovité záchvaty, které nyní zuří, kterým chybí přesvědčení, poněvadž tápají v nejasnostech. V této bouři, která nyní zuří nad touto zemí, naleznou pokoj a mír jen ti, kteří se rozhodnou následovat hlas Pravdy, nevyhýbají se mu, a opouštějí všechny teologické kryty, poněvadž ony neposkytují již žádnou ochranu, a nechávají se soudit Slovem, které k nám hovoří z Poselství Grálu. | **//Pravda jest!//** Ona se táže jen po tom, zda ji následujeme, nebo odmítáme s ní souhlasit. Ona jest nám darována od Boha. Každý může k ní nalézt přístup, jakmile jen chce. Kdo však proti ní bojuje, ten ztroskotá. Všechny pokusy v tomto směru jsou jen křečovité záchvaty, které nyní zuří, kterým chybí přesvědčení, poněvadž tápají v nejasnostech. V této bouři, která nyní zuří nad touto zemí, naleznou pokoj a mír jen ti, kteří se rozhodnou následovat hlas Pravdy, nevyhýbají se mu, a opouštějí všechny teologické kryty, poněvadž ony neposkytují již žádnou ochranu, a nechávají se soudit Slovem, které k nám hovoří z Poselství Grálu. | ||
| - | Nyní ovšem víme, co každý vážný teolog na to řekne. Profesor Heim píše ku příkladu ve svém pojednání »Světový názor bible«, (Verlag Deichert Leipzig 1924, 4 v. 64): | + | Nyní ovšem víme, co každý vážný teolog na to řekne. Profesor Heim píše ku příkladu ve svém pojednání »Světový názor bible«, ((Verlag Deichert Leipzig 1924, 4 v. 64)): |
| »Kristus učinil to, co bychom my učinit nemohli. Vrhl se jako prostředník do propasti, která se v důsledku našeho pádu rozevřela mezi Bohem a lidstvem. On vzal na sebe prokletí, které by nás bylo již muselo rozdrtit. | »Kristus učinil to, co bychom my učinit nemohli. Vrhl se jako prostředník do propasti, která se v důsledku našeho pádu rozevřela mezi Bohem a lidstvem. On vzal na sebe prokletí, které by nás bylo již muselo rozdrtit. | ||
| Řádek 106: | Řádek 106: | ||
| Poselství Grálu otevřelo můj zrak pro toto poznání. | Poselství Grálu otevřelo můj zrak pro toto poznání. | ||
| - | Je ovšem pravda, že propast mezi Bohem a lidstvem se v důsledku pádu do hříchu a jeho důsledků (dědičný hřích) tak nesmírně rozevřela, že musel přijít **Prostředník.** Ale vykupitelské dílo Syna Božího spočívá v Jeho **Slově.** V Jeho Poselství, které přinesl. On sám to často dost zřetelně vysvětloval. (Jan 6, 63; 8, 31 - 32; 8, 51; 18, 37). | + | Je ovšem pravda, že propast mezi Bohem a lidstvem se v důsledku pádu do hříchu a jeho důsledků (dědičný hřích) tak nesmírně rozevřela, že musel přijít **Prostředník.** Ale vykupitelské dílo Syna Božího spočívá v Jeho **Slově.** V Jeho Poselství, které přinesl. On sám to často dost zřetelně vysvětloval. ((Jan 6, 63; 8, 31 - 32; 8, 51; 18, 37)) |
| - | Bez tohoto pozemského příchodu Kristova, tedy bez daru Jeho Poselství, které nám svým příchodem přinesl, bylo by pozemské lidstvo bezpodmínečně ztraceno. Je také pravda, že Kristus mohl nám dát své Slovo jen jako **trpící.** Lež, nenávist a zloba jsou Světlu cizí. Když nás tedy chtěl zachránit, musel On sám, Pán, nás vyhledat na našich bludných cestách, musel k nám promluvit a volat nás k obrácení. To ovšem bylo možno jen na »Via Dolorosa« (na trnité cestě), která pro Něho v Betlémě započala, a pak později na Golgatě se stupňovala až k nejvyšší bolesti. | + | Bez tohoto pozemského příchodu Kristova, tedy bez daru Jeho Poselství, které nám svým příchodem přinesl, bylo by pozemské lidstvo bezpodmínečně ztraceno. Je také pravda, že Kristus mohl nám dát své Slovo jen jako **trpící.** Lež, nenávist a zloba jsou Světlu cizí. Když nás tedy chtěl zachránit, musel On sám, Pán, nás vyhledat na našich bludných cestách, musel k nám promluvit a volat nás k obrácení. To ovšem bylo možno jen na »Via Dolorosa« ((na trnité cestě)), která pro Něho v Betlémě započala, a pak později na Golgatě se stupňovala až k nejvyšší bolesti. |
| Ale nesprávný, a s pravdou neslučitelný je výklad, že tímto Spasitelovým utrpením byla odpykána naše vina před Bohem, že byla škrtnuta a smazána. To zavdalo příčinu k těžkým bojům a omylům. Ve svém článku »Milost Páně« jsem uvedl, že takový výklad je důsledkem nesprávného pochopení dějin spasení. Nechci zde opakovat, co tam již bylo řečeno. V této souvislosti musím se omezit na toto prohlášení: | Ale nesprávný, a s pravdou neslučitelný je výklad, že tímto Spasitelovým utrpením byla odpykána naše vina před Bohem, že byla škrtnuta a smazána. To zavdalo příčinu k těžkým bojům a omylům. Ve svém článku »Milost Páně« jsem uvedl, že takový výklad je důsledkem nesprávného pochopení dějin spasení. Nechci zde opakovat, co tam již bylo řečeno. V této souvislosti musím se omezit na toto prohlášení: | ||
| Řádek 126: | Řádek 126: | ||
| Bylo by třeba této přímluvy, kdyby smrt na kříži měla být nutnou obětí ke smíření?! »Nevědí, co činí!« To jest přece obžaloba nejtěžšího druhu. Je to zřejmý poukaz na to, že to, co činí, je **nesprávné,** že tento čin byl obyčejným zločinem.«. | Bylo by třeba této přímluvy, kdyby smrt na kříži měla být nutnou obětí ke smíření?! »Nevědí, co činí!« To jest přece obžaloba nejtěžšího druhu. Je to zřejmý poukaz na to, že to, co činí, je **nesprávné,** že tento čin byl obyčejným zločinem.«. | ||
| - | Já vím ovšem velmi dobře, že také toto volání Světla vyznělo naprázdno a bez ohlasu. Dogmaty ovládaný věřící bude ihned vysvětlovat, že těmito slovy by byl zničen »Kristův kříž«. (1. list Korintským l, 17). Nemyslí však na to, že by se na něm mohla naplnit slova Páně: »Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto, věřících ve mně, lépe by mu bylo, aby byl zavěšen žernov osličí na hrdlo jeho, a pohroužen byl do hlubokosti mořské.« (Matouš 18, 6). | + | Já vím ovšem velmi dobře, že také toto volání Světla vyznělo naprázdno a bez ohlasu. Dogmaty ovládaný věřící bude ihned vysvětlovat, že těmito slovy by byl zničen »Kristův kříž«. ((1. list Korintským 1, 17)) Nemyslí však na to, že by se na něm mohla naplnit slova Páně: »Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto, věřících ve mně, lépe by mu bylo, aby byl zavěšen žernov osličí na hrdlo jeho, a pohroužen byl do hlubokosti mořské.« ((Matouš 18, 6)) |
| **Pohoršení kříže!** Jak tomu bylo vlastně v dějinách utrpení Páně? V čem vlastně tkvělo pohoršení zákoníků a farizejů! V oné hodině, když se Ježíš před svými protivníky přiznal, že je Synem Božím, pravil Kaifáš: | **Pohoršení kříže!** Jak tomu bylo vlastně v dějinách utrpení Páně? V čem vlastně tkvělo pohoršení zákoníků a farizejů! V oné hodině, když se Ježíš před svými protivníky přiznal, že je Synem Božím, pravil Kaifáš: | ||
| - | »Nyní jste slyšeli, jak se rouhal Bohu.« (Matouš 26, 65). Vzpomínám si velmi dobře na svůj rozhovor s jedním hejtmanem branné moci. To byl pro něho pokaždé kámen úrazu. Byl pohoršen, když jsem mu těmito slovy dosvědčoval, že Ježíš byl Synem Božím. | + | »Nyní jste slyšeli, jak se rouhal Bohu.« ((Matouš 26, 65)) Vzpomínám si velmi dobře na svůj rozhovor s jedním hejtmanem branné moci. To byl pro něho pokaždé kámen úrazu. Byl pohoršen, když jsem mu těmito slovy dosvědčoval, že Ježíš byl Synem Božím. |
| »Jak se může nějaký člověk odvážit vznášet takový výrok!«, volal pobouřeně. To je to pravé pohoršení, o kterém hovoří bible. Církev postavila však falešná pohoršení, když káže víru na smírčí oběť. | »Jak se může nějaký člověk odvážit vznášet takový výrok!«, volal pobouřeně. To je to pravé pohoršení, o kterém hovoří bible. Církev postavila však falešná pohoršení, když káže víru na smírčí oběť. | ||
pismo/proza/bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy/clanek2.1415018716.txt.gz · Poslední úprava: 03.11.2014 13:45 autor: Marek Ištvánek