Uživatelské nástroje
pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek1
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Následující verze | Předchozí verze | ||
|
pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek1 [03.11.2014 13:36] Marek Ištvánek vytvořeno |
pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek1 [05.11.2014 02:52] (aktuální) Marek Ištvánek Page moved from pismo:spisy:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek1 to pismo:proza:bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy:clanek1 |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| ====== 1. Zjevení a teologie ====== | ====== 1. Zjevení a teologie ====== | ||
| - | Dějinami lidstva vine se rozpor mezi Božským zjevením a lidskou teologií. Když se Ježíš kdysi dohadoval se Židy, pravil jim ještě dnes známá slova: (Jan 8, 23). | + | Dějinami lidstva vine se rozpor mezi Božským zjevením a lidskou teologií. Když se Ježíš kdysi dohadoval se Židy, pravil jim ještě dnes známá slova: ((Jan 8, 23)). |
| »Vy zdola jste, já shůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.« | »Vy zdola jste, já shůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa.« | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| V dějinách církve jsou tři období, v nichž byly provedeny takové pokusy o výklad, a sice pokaždé jiným způsobem. | V dějinách církve jsou tři období, v nichž byly provedeny takové pokusy o výklad, a sice pokaždé jiným způsobem. | ||
| - | Doba patristiky (učení církevních otců), doba středověké scholastiky, a reformace. O tomto dějinném vývoji učení není třeba hovořit. O tom nám podávají každé dějiny dogmatiky dostatečné poučení. Bylo by však dobře, kdybychom si jednou vážně povšimli skutečnosti, která nám může dnes mnohé vysvětlit. Shora míněný rozpor mezi zjevením a teologií objevil se pokaždé znovu, kdykoliv se Bůh rozhodl zjevit lidstvu nějaké nové zjevení. Tento rozpor musí se přirozeně nejzřetelněji projevit tam, kde nositel zjevení je nemusí napřed sám přijímat, jako tomu bylo například u proroků, kteří je museli teprve sami přijmout, a byli za tímto účelem inspirováni (osvíceni), nýbrž kde nositel Slova je **sám tímto Slovem,** kde se tedy událo tajemství, o kterém praví Jan: (1, 14). | + | Doba patristiky ((učení církevních otců)), doba středověké scholastiky, a reformace. O tomto dějinném vývoji učení není třeba hovořit. O tom nám podávají každé dějiny dogmatiky dostatečné poučení. Bylo by však dobře, kdybychom si jednou vážně povšimli skutečnosti, která nám může dnes mnohé vysvětlit. Shora míněný rozpor mezi zjevením a teologií objevil se pokaždé znovu, kdykoliv se Bůh rozhodl zjevit lidstvu nějaké nové zjevení. Tento rozpor musí se přirozeně nejzřetelněji projevit tam, kde nositel zjevení je nemusí napřed sám přijímat, jako tomu bylo například u proroků, kteří je museli teprve sami přijmout, a byli za tímto účelem inspirováni (osvíceni), nýbrž kde nositel Slova je **sám tímto Slovem,** kde se tedy událo tajemství, o kterém praví Jan: ((1, 14)). |
| »Slovo bylo učiněno tělem a přebývalo mezi námi.« | »Slovo bylo učiněno tělem a přebývalo mezi námi.« | ||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
| Celé zástupy lidských duchů, kteří se dnes považují za věřící, a s falešnou pokorou se chtějí přiblížiti hrdě k Božímu trůnu, budou rozprášeni v nic, dříve, než by mohli přijít ke stupňům Božího trůnu. Domnívají se, že jsou spravedliví a vůbec nedbají na Slovo, a ve své povrchnosti a omezenosti se mu chtějí dokonce i posmívat, a vůbec netuší, že se tím postavili proti soudícímu meči Ducha! | Celé zástupy lidských duchů, kteří se dnes považují za věřící, a s falešnou pokorou se chtějí přiblížiti hrdě k Božímu trůnu, budou rozprášeni v nic, dříve, než by mohli přijít ke stupňům Božího trůnu. Domnívají se, že jsou spravedliví a vůbec nedbají na Slovo, a ve své povrchnosti a omezenosti se mu chtějí dokonce i posmívat, a vůbec netuší, že se tím postavili proti soudícímu meči Ducha! | ||
| - | Otevřete proto nyní uši svého ducha! Uslyšíte při tom mnohé, co má pro vás cenu, a nebudete již bezstarostně očekávat věci, které se již chystají přejít kolem nás. Probuďte se dříve, než bude pozdě!« (Odpovědi na otázky). | + | Otevřete proto nyní uši svého ducha! Uslyšíte při tom mnohé, co má pro vás cenu, a nebudete již bezstarostně očekávat věci, které se již chystají přejít kolem nás. Probuďte se dříve, než bude pozdě!« (([[slovo>odpovedi|Odpovědi na otázky]])). |
| - | **»Živé Slovo!«.** Když je kdysi Kristus přinesl, mohli bychom také říci - On sám byl to Slovo. V Jeho osobě putovalo Slovo Boží po této zemi. Proto také o sobě řekl:! (Jan 6, 48). | + | **»Živé Slovo!«.** Když je kdysi Kristus přinesl, mohli bychom také říci - On sám byl to Slovo. V Jeho osobě putovalo Slovo Boží po této zemi. Proto také o sobě řekl:! ((Jan 6, 48)). |
| **»Já jsem chléb života«** | **»Já jsem chléb života«** | ||
| Řádek 40: | Řádek 40: | ||
| Lidé však toto Slovo odmítli a ukřižovali ho na Golgatě, a později tisícerým způsobem znovu, kdykoliv toho Slova zneužívali v nesprávném hlásání a učení. Slovo »blud« hrálo také velikou roli v církevním boji. Tímto slovem bojovali jsme proti německým křesťanům. Znám tento boj z vlastní zkušenosti, jako jeden z jeho účastníků. Když dnes pohlížím zpět na tento boj, pak musím přiznat, že mi při tom tanou na mysli slova kázání na Hoře: | Lidé však toto Slovo odmítli a ukřižovali ho na Golgatě, a později tisícerým způsobem znovu, kdykoliv toho Slova zneužívali v nesprávném hlásání a učení. Slovo »blud« hrálo také velikou roli v církevním boji. Tímto slovem bojovali jsme proti německým křesťanům. Znám tento boj z vlastní zkušenosti, jako jeden z jeho účastníků. Když dnes pohlížím zpět na tento boj, pak musím přiznat, že mi při tom tanou na mysli slova kázání na Hoře: | ||
| - | »Vidíš třísku v oku bratra svého a břevna v oku svém nedbáš?« (Matouš 7, 3). | + | »Vidíš třísku v oku bratra svého a břevna v oku svém nedbáš?« ((Matouš 7, 3)). |
| Je jistě mnohem lepší, nejen chyby a slabosti, nýbrž také i bludy, nacházet u jiných, než u sebe samých. | Je jistě mnohem lepší, nejen chyby a slabosti, nýbrž také i bludy, nacházet u jiných, než u sebe samých. | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
| Nyní se chci zmínit o hlavní námitce církve proti novému Poselství. Někdo snad řekne: | Nyní se chci zmínit o hlavní námitce církve proti novému Poselství. Někdo snad řekne: | ||
| - | »Ve škole církevního boje rozpomenuli jsme se na to, že se musíme opět vrátit k bibli a vyznání, abychom v rozrážející bouři ducha času (Mýtus 20. století) měli pevnou skálu, na kterou bychom se mohli postavit. Jedině z této skály může se církvi podařit oddělit od sebe pravdu a omyl, učení a blud. Jakmile opustíme tento základ psaného slova, budeme samotni odvanuti touto bouří jako poletující list. | + | »Ve škole církevního boje rozpomenuli jsme se na to, že se musíme opět vrátit k bibli a vyznání, abychom v rozrážející bouři ducha času ((Mýtus 20. století)) měli pevnou skálu, na kterou bychom se mohli postavit. Jedině z této skály může se církvi podařit oddělit od sebe pravdu a omyl, učení a blud. Jakmile opustíme tento základ psaného slova, budeme samotni odvanuti touto bouří jako poletující list. |
| Zde je ten bod, od něhož se nikdy nesmíme odchýlit a uhnout. Vzdali bychom se všech poznatků a zkušeností, které nám byly darovány v duchovním boji posledních let, kdybychom chtěli z toho místa uhnout. Musíme každého, kdo vedle psaného slova ve Starém zákoně a Novém zákoně hlásá ještě nějaké jiné nové zjevení, odmítnout jako blouznivce. On následuje svůj »vnitřní hlas«, který velmi často zlákal a oslepil jako bludička i věrné a schopné lidi, a nakonec je zavedl do bludů. Nebylo to však žádné »Slovo Boží«, které takto slyšel, neboť toto Slovo máme my ve svém vlastnictví jedině v Písmu svatém. Ono proto jest a zůstane **jediným** pramenem zjevení, ze kterého smí čerpat.«. | Zde je ten bod, od něhož se nikdy nesmíme odchýlit a uhnout. Vzdali bychom se všech poznatků a zkušeností, které nám byly darovány v duchovním boji posledních let, kdybychom chtěli z toho místa uhnout. Musíme každého, kdo vedle psaného slova ve Starém zákoně a Novém zákoně hlásá ještě nějaké jiné nové zjevení, odmítnout jako blouznivce. On následuje svůj »vnitřní hlas«, který velmi často zlákal a oslepil jako bludička i věrné a schopné lidi, a nakonec je zavedl do bludů. Nebylo to však žádné »Slovo Boží«, které takto slyšel, neboť toto Slovo máme my ve svém vlastnictví jedině v Písmu svatém. Ono proto jest a zůstane **jediným** pramenem zjevení, ze kterého smí čerpat.«. | ||
| - | Těmito a podobnými slovy jsem já sám v družině Karla Barthse (dnes teologická veličina) bojoval proti německým křesťanům a mužům v jejich pozadí. Mohu proto dobře rozumět tomu, když se mi nyní předkládá, že mé dřívější poznání a činnost staví se proti mně jako svědek. Jak prý je to jen možné, že teolog církve vyznavačů své duchovní poznatky, o které konečně celá léta velmi bojoval a často také trpěl, může tak zahodit? | + | Těmito a podobnými slovy jsem já sám v družině Karla Barthse ((dnes teologická veličina)) bojoval proti německým křesťanům a mužům v jejich pozadí. Mohu proto dobře rozumět tomu, když se mi nyní předkládá, že mé dřívější poznání a činnost staví se proti mně jako svědek. Jak prý je to jen možné, že teolog církve vyznavačů své duchovní poznatky, o které konečně celá léta velmi bojoval a často také trpěl, může tak zahodit? |
| Chci se pokusit o to, abych na tuto oprávněnou otázku také odpověděl. Vyjádřil jsem ji písemně v článcích, které zde předkládám. Kdo je pozorně čte, ten bude také rozumět mým důvodům a poznatkům, a to i tehdy, když mé názory nebude sdílet. | Chci se pokusit o to, abych na tuto oprávněnou otázku také odpověděl. Vyjádřil jsem ji písemně v článcích, které zde předkládám. Kdo je pozorně čte, ten bude také rozumět mým důvodům a poznatkům, a to i tehdy, když mé názory nebude sdílet. | ||
| Řádek 86: | Řádek 86: | ||
| Když se nyní dívám zpět na minulost, mohu tak učinit jen s bolestným pocitem, poněvadž jsem také zapleten v tato vlákna minulosti. Vidím tutéž zející ránu, která nás v bojích posledních let trvale oslabovala, a která zeslabuje církev ještě i dnes! Proto na to chci upozornit, a dnes poukázat s prosbou ke všem vědoucím, aby tomu věnovali svou pozornost. | Když se nyní dívám zpět na minulost, mohu tak učinit jen s bolestným pocitem, poněvadž jsem také zapleten v tato vlákna minulosti. Vidím tutéž zející ránu, která nás v bojích posledních let trvale oslabovala, a která zeslabuje církev ještě i dnes! Proto na to chci upozornit, a dnes poukázat s prosbou ke všem vědoucím, aby tomu věnovali svou pozornost. | ||
| - | V jedné zprávě, kterou jsem před nedávnem četl, a jež pojednává o zasedání rady evangelické církve Německa (Stuttgart, říjen 1945), jsem našel několik slov pastora Niesela (Lipsko), která pronesl k zástupcům »Světové rady křesťanských církví«. Tato slova mne zvláště zaujala, a přečetl jsem je s pohnutím, poněvadž otevřeně a poctivě vyjádřila to, co jistě mnozí z nás v posledních letech více či méně silně cítili. On pravil: | + | V jedné zprávě, kterou jsem před nedávnem četl, a jež pojednává o zasedání rady evangelické církve Německa ((Stuttgart, říjen 1945)), jsem našel několik slov pastora Niesela ((Lipsko)), která pronesl k zástupcům »Světové rady křesťanských církví«. Tato slova mne zvláště zaujala, a přečetl jsem je s pohnutím, poněvadž otevřeně a poctivě vyjádřila to, co jistě mnozí z nás v posledních letech více či méně silně cítili. On pravil: |
| »Všechny nás dnes tíží, že naše řeči i naše činy v minulosti byly nedostatečné. Cokoliv jsme udělali a započali, a nechť jsme sebevíce mysleli na to, abychom udělali něco dobrého a dostačujícího, museli jsme přece zase pokaždé uznat a poznat, že to bylo nedostatečné, a že jsme zůstali vězet. Tak to s námi šlo po všechna léta. | »Všechny nás dnes tíží, že naše řeči i naše činy v minulosti byly nedostatečné. Cokoliv jsme udělali a započali, a nechť jsme sebevíce mysleli na to, abychom udělali něco dobrého a dostačujícího, museli jsme přece zase pokaždé uznat a poznat, že to bylo nedostatečné, a že jsme zůstali vězet. Tak to s námi šlo po všechna léta. | ||
| Řádek 102: | Řádek 102: | ||
| »Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: | »Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: | ||
| - | Avšak sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuje. Protož ostříhati budete soboty, neboť svatá jest vám. Kdož by ji poskvrnil, vyhlazena bude duše z prostředku lidu svého.«.« (2. Mojžíšova 31, 12 - 14) | + | Avšak sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuje. Protož ostříhati budete soboty, neboť svatá jest vám. Kdož by ji poskvrnil, vyhlazena bude duše z prostředku lidu svého.«.« ((2. Mojžíšova 31, 12 - 14)) |
| - | To nebyla žádná pouhá slova. Podle toho se také jednalo. Muž, který sbíral v den sabatu v lesnaté krajině dříví, byl by na příkaz Hospodinův přiveden do ležení Izraelských a tam ukamenován. (4. Mojžíšova 15, 32 - 36) | + | To nebyla žádná pouhá slova. Podle toho se také jednalo. Muž, který sbíral v den sabatu v lesnaté krajině dříví, byl by na příkaz Hospodinův přiveden do ležení Izraelských a tam ukamenován. ((4. Mojžíšova 15, 32 - 36)) |
| Když tedy později Ježíš v den sabatu léčil a jednomu vyléčenému dokonce poradil, aby v ten den odnesl si domů své lože, proběhla vlna rozhořčení obcí pravověrných. | Když tedy později Ježíš v den sabatu léčil a jednomu vyléčenému dokonce poradil, aby v ten den odnesl si domů své lože, proběhla vlna rozhořčení obcí pravověrných. | ||
| - | »znesvěcoval sobotu.« (Jan 5, 18) …. »nezachovává sobotu.« (Jan 9, 16). | + | »znesvěcoval sobotu.« ((Jan 5, 18)) …. »nezachovává sobotu.« ((Jan 9, 16)). |
| - | Jak mohl někdo, kdo tak zjevně porušuje zákon - Starý zákon - být zaslíbeným Mesiášem? - Židé: „Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?“ (Jan 8, 48). »Říkali totiž, že se pomátl« (Marek 3, 21). »Tedy poblouzněný duch.«. | + | Jak mohl někdo, kdo tak zjevně porušuje zákon - Starý zákon - být zaslíbeným Mesiášem? - Židé: „Neřekli jsme správně, že jsi Samařan a jsi posedlý zlým duchem?“ ((Jan 8, 48)). »Říkali totiž, že se pomátl« ((Marek 3, 21)). »Tedy poblouzněný duch.«. |
| Takové a podobné úsudky stačily, aby Ježíš byl odmítnut. Do Jeho Poselství se však nezahloubal nikdo. | Takové a podobné úsudky stačily, aby Ježíš byl odmítnut. Do Jeho Poselství se však nezahloubal nikdo. | ||
| - | V této souvislosti bych rád upozornil na to, že profesor Hans Rust v malém, ale pozornosti čtenářů zasluhujícím spisku »O pohoršení lidského slova v Písmu svatém« (Verlag Bertelsmann, 1939) poznamenává: | + | V této souvislosti bych rád upozornil na to, že profesor Hans Rust v malém, ale pozornosti čtenářů zasluhujícím spisku »O pohoršení lidského slova v Písmu svatém« ((Verlag Bertelsmann, 1939)) poznamenává: |
| - | »Člověk má možnost svědectví o Slově Božím falešně slyšet, falešně číst, falešně vykládat a falešně říkat. To dosvědčuje samo Písmo svaté, například (Jozue 7, 4 - 13). Zákoníci, farizeové v době Ježíšově jsou toho živým příkladem. Apokryfy ukazují také i nám, jak lidské slovo přes toto svémocné chápání Slova Božího je přece ještě nuceno podat velmi důstojné svědectví o tomto Slově, a také je podává. | + | »Člověk má možnost svědectví o Slově Božím falešně slyšet, falešně číst, falešně vykládat a falešně říkat. To dosvědčuje samo Písmo svaté, například ((Jozue 7, 4 - 13)). Zákoníci, farizeové v době Ježíšově jsou toho živým příkladem. Apokryfy ukazují také i nám, jak lidské slovo přes toto svémocné chápání Slova Božího je přece ještě nuceno podat velmi důstojné svědectví o tomto Slově, a také je podává. |
| Neměl by však tento duch, který rozumí Slovu Božímu svým vlastním lidovým způsobem, v tom smyslu je ochotně přijímá a používá je pak pro své lidské záležitosti, nevtiskal snad tento duch mnohému čtenáři Písma svatého - Starého zákona do ruky pero a nedal mu podnět k rozšířeným vývodům a přeměněným výkladům svatých textů? A není to nijak nepravděpodobné, když se uvádí, že falešné používání zákona i falešné používání proroků je starší než farizeové, a že proto jejich chápání a výklady Písma měly již dobrý základ v textu samotném? | Neměl by však tento duch, který rozumí Slovu Božímu svým vlastním lidovým způsobem, v tom smyslu je ochotně přijímá a používá je pak pro své lidské záležitosti, nevtiskal snad tento duch mnohému čtenáři Písma svatého - Starého zákona do ruky pero a nedal mu podnět k rozšířeným vývodům a přeměněným výkladům svatých textů? A není to nijak nepravděpodobné, když se uvádí, že falešné používání zákona i falešné používání proroků je starší než farizeové, a že proto jejich chápání a výklady Písma měly již dobrý základ v textu samotném? | ||
| Řádek 122: | Řádek 122: | ||
| Svědectví Nového zákona nemůže tedy být považováno za pouhé potvrzení a pokračující výklad Starého zákona, nýbrž musí mu být rozuměno jako popírajícímu a odmítavému třídění zákona. Když se obrací proti falešnému používání starozákonného Slova Božího, obrací se tím proti Starému zákonu samotnému, poněvadž bylo toto falešné používání již kanonizováno.«. | Svědectví Nového zákona nemůže tedy být považováno za pouhé potvrzení a pokračující výklad Starého zákona, nýbrž musí mu být rozuměno jako popírajícímu a odmítavému třídění zákona. Když se obrací proti falešnému používání starozákonného Slova Božího, obrací se tím proti Starému zákonu samotnému, poněvadž bylo toto falešné používání již kanonizováno.«. | ||
| - | A nyní musíte mít odvahu toto správné poznání (strana 44) používat také na Nový zákon. Mnohé bylo škrtnuto a jiné zase přidáno, jako například epištola k Židům. Připomínám, že tato epištola nepochází od apoštola, a proto také nebyla z počátku počítána ke kánonu Nového zákona. | + | A nyní musíte mít odvahu toto správné poznání ((strana 44)) používat také na Nový zákon. Mnohé bylo škrtnuto a jiné zase přidáno, jako například epištola k Židům. Připomínám, že tato epištola nepochází od apoštola, a proto také nebyla z počátku počítána ke kánonu Nového zákona. |
| - | Teologové by měli zde vyslovené hledisko velmi vítat. Kdo tedy bez jakéhokoliv uvažování řekne, že každého, kdo se nedrží »psaného slova« v bibli, je nutno počítat k »blouznivcům«, ten by musel při důsledném uvažování označit jako blouznivce také i samotného Ježíše, což také jeho teologičtí současníci učinili! (Jan 8, 52 až 59). | + | Teologové by měli zde vyslovené hledisko velmi vítat. Kdo tedy bez jakéhokoliv uvažování řekne, že každého, kdo se nedrží »psaného slova« v bibli, je nutno počítat k »blouznivcům«, ten by musel při důsledném uvažování označit jako blouznivce také i samotného Ježíše, což také jeho teologičtí současníci učinili! ((Jan 8, 52 až 59)). |
| Když toto všechno někdo promyslí a pozná, pak je teprve postaven před vlastní otázku, jejíž zodpovězení nás staví před poslední rozhodnutí: | Když toto všechno někdo promyslí a pozná, pak je teprve postaven před vlastní otázku, jejíž zodpovězení nás staví před poslední rozhodnutí: | ||
| Řádek 130: | Řádek 130: | ||
| »Podle čeho poznáme, zda je to pobloudilý duch, nebo Duch Pravdy?«, který nám ukazuje Slovo Boží, které jest obsaženo v bibli, ale přece s tím bez výhrady nesouhlasí? | »Podle čeho poznáme, zda je to pobloudilý duch, nebo Duch Pravdy?«, který nám ukazuje Slovo Boží, které jest obsaženo v bibli, ale přece s tím bez výhrady nesouhlasí? | ||
| - | Kdo chce tuto otázku zodpovědět nikoliv jen povrchně, nýbrž svědomitě, ten musí číst celé Poselství. Jakmile však někdo jen po zběžném nahlédnutí do něho již vysloví »Dammanus« (zatracujeme, odmítáno), pak se tím dopouští stejné chyby, jako kdysi zákoníci v době Ježíšově. Před touto chybou chtějí nás uvarovat následující slova z Poselství Grálu: | + | Kdo chce tuto otázku zodpovědět nikoliv jen povrchně, nýbrž svědomitě, ten musí číst celé Poselství. Jakmile však někdo jen po zběžném nahlédnutí do něho již vysloví »Dammanus« ((zatracujeme, odmítáno)), pak se tím dopouští stejné chyby, jako kdysi zákoníci v době Ježíšově. Před touto chybou chtějí nás uvarovat následující slova z Poselství Grálu: |
| »»Kristus řekl ...!«. Tato slova pronášejí se dnes dojemně tisícerými způsoby**.** **»Kristus řekl!«.** Tímto úvodem má být již předem odstraněn každý rozpor. Ale každý, kdo tak mluví, chce tím ze sebe svrhnout zodpovědnost před Bohem! | »»Kristus řekl ...!«. Tato slova pronášejí se dnes dojemně tisícerými způsoby**.** **»Kristus řekl!«.** Tímto úvodem má být již předem odstraněn každý rozpor. Ale každý, kdo tak mluví, chce tím ze sebe svrhnout zodpovědnost před Bohem! | ||
| Řádek 174: | Řádek 174: | ||
| **Zkoumání však není kritizování.** Je to něco, co připadá člověku mnohem těžším. **Je to vnitřní procítění!** | **Zkoumání však není kritizování.** Je to něco, co připadá člověku mnohem těžším. **Je to vnitřní procítění!** | ||
| - | Vycítění bez předsudků člověk již nemá a nezná, ale přistupuje ku každé věci se svým vlastním ranečkem moudrostí, aby podle toho měřil a hodnotil všechno ostatní.« (Odpovědi na otázky). | + | Vycítění bez předsudků člověk již nemá a nezná, ale přistupuje ku každé věci se svým vlastním ranečkem moudrostí, aby podle toho měřil a hodnotil všechno ostatní.« (([[slovo>odpovedi|Odpovědi na otázky]])) |
| Podobně závažné i významné je i toto, co bylo kdysi řečeno jednomu tazateli. Může to přinést jednou každému velikou pomoc, kdo o tom bude přemýšlet. Otázka zní: | Podobně závažné i významné je i toto, co bylo kdysi řečeno jednomu tazateli. Může to přinést jednou každému velikou pomoc, kdo o tom bude přemýšlet. Otázka zní: | ||
| Řádek 192: | Řádek 192: | ||
| Ale toto přesvědčení nemá zde být kvůli tomu, kdo toto Slovo přináší, nýbrž musí vycházet z vnitřního souhlasu s tím, co jím bylo řečeno. O tom jsem se již výslovně zmínil na počátku svých přednášek, ba dokonce to i požaduji. | Ale toto přesvědčení nemá zde být kvůli tomu, kdo toto Slovo přináší, nýbrž musí vycházet z vnitřního souhlasu s tím, co jím bylo řečeno. O tom jsem se již výslovně zmínil na počátku svých přednášek, ba dokonce to i požaduji. | ||
| - | A při tom jsou pak takové otázky zbytečné. Kdo konečně při čtení již sám nevycítil toto přímé čerpání a tvoření, ten také Poselství ještě nepochopil.« ([[slovo>odpovedi|Odpovědi na otázky]]). | + | A při tom jsou pak takové otázky zbytečné. Kdo konečně při čtení již sám nevycítil toto přímé čerpání a tvoření, ten také Poselství ještě nepochopil.« (([[slovo>odpovedi|Odpovědi na otázky]])) |
pismo/proza/bible_a_jeji_vyklad_ve_svetle_pravdy/clanek1.1415018209.txt.gz · Poslední úprava: 03.11.2014 13:36 autor: Marek Ištvánek