Duchovní podpora

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Vztahová algebra pohybu ======

===== Bůh, Počátek i Konec =====

**Bůh**, Prvotní Hybatel, udržuje **pohyb záření** v neustálém **koloběhu**. Každý **pohyb září** a tím je každý pohyb zářivým prouděním. Každý proud se postupně uzavře v jeho počátku, kam se navrátí poté, co byl **vyslán Vůlí**, vytlačen jako **hnaný aktivní pohyb**, a následně opět **přitažen** zpět k původu **Láskou** jako **pasivní pohyb**.

**Bůh, a sféra záření kolem Něj, byl odjakživa, je a bude navždy.**

Všechny **formy jsou** složeny z uzavírajících se **proudění**. Velké proudy uspořádávají ty menší.

===== Pohyby proudění pralátky =====

**Pohyby** na sebe **vzájemně působí** a tím se ovlivňují **podle Božích** přírodních **zákonů**. Působení okolí na danou formu se projevuje podle povahy proudění formy samotné a jejího okolí. **Forma** tak **vnímá rozdíly v okolí vůči jí samotné**.

Představme si **základní látku**, **pralátku**, vyplňující vše. Je to vlastně objem prostoru. Vnímáme jen pohyby této pralátky, **která se liší právě a pouze jen svým prouděním**. **Žádné další vlastnosti** jí pro zachování jednoduchosti nedáváme. Pralátku považujeme za ideální nestlačitelnou kapalinu či tekutý prostor, který se již z ničeho neskládá. Kde není pohyb je prázdnota.

===== Sféry =====

Po **Boží sféře** následuje níže další menší **sféra čistě duchovní** či praduchovní, kterou vyzářil později z Boha oddělený **Budiž Světlo**, Boží Syn **Imanuel**, **Vůle Boží** z nového počátku stvoření, z Hradu Grálu střežícího Grál, hlouběji od Boha. Imanuel je zakotvený v nově vzniklé osobnosti **Parsifala**, **Krále Grálu**.

Další ještě menší **sféru duchovní** vytvořily nejvýše postavené čistě duchovní bytosti kolem Parsifala z dalšího nového počátku na nejhlubším konci praduchovní sféry, duchovním Hradu Grálu.

Následovala **sféra bytostného** oddělená z duchovní a pak z ní **sféra jemnohmotná** a nakonec z ní **sféra hrubohmotná**.

Máme tedy tyto části nebo sféry, které vychází shora od největšího Světla a jdou hlouběji dolů v zeslabujícím se proudění, a každá má svůj střed a hranice:

  * Boží sféra
    * Bůh
    * Jeho okolní záření
  * stvoření
    * čistě duchovní
    * duchovní
    * čistě bytostné
    * jemnohmotné
    * hrubohmotné

Bůh je jediný nezávislý Život a Světlo. Pulzující či tepající Zdroj.

Všechno ostatní je proudící záření z Něj a je na Něm závislé, potřebuje příliv posily pro udržení svého proudění či bytí.

Zkusme to popsat i matematickým jazykem, který se pokud možno blíží pravé skutečnosti.

===== Absolutní prostor =====

Pro popis proudící pralátky si rozprostřeme určitou soustavu, která nám určí **polohu pohybů**. Jde o **absolutní souřadnou soustavu**, která bude jen pomocným nástrojem, protože **vnímat budeme jen rozdíly pohybů**.

Existuje jedno místo, od něhož máme všechno začít. To místo zaujímá **Bůh**, jako východisko a **Počátek i Konec**, **Alfa i Omega**. Středový bod ((bod označuje polohu a nezaujímá žádný prostor)) Počátku označme $B_0$.

**Od Počátku proudí záření tam a zpět** a vytváří kouli vyzařování z Boha či **Boží sféru**. Proudí nejdříve **přímo směrem k** protipólu - **Grálu**. Středový bod Grálu označme $B_1$. Směr od $B_0$ k $B_1$ určuje hloubku, označme ho $b_1=B_1-B_0$.

Kolmo na tento směr si představme rovinu jdoucí bodem $B_0$, která určuje šířku, a označme ji $R_1$. V této rovině zavedeme dva body ve stejné "vzdálenosti" od bodu $B_0$ jako bod $B_1$ a označme je $B_2$ a $B_3$. Tyto body budou ležet ve vzájemně "kolmých" směrech jdoucích přímo od $B_0$. Označme je $b_2=B_2-B_0$ a $b_3=B_3-B_0$.

Vytyčili jsme tak "pravoúhlou" souřadnou soustavu, absolutní čtyřstěn Boží sféry, kterou označíme $S_0$.

Můžeme prozkoumat různě, několika (N) rozměrné (D), ND, části absolutního čtyřstěnu. Další prostory s jejich menšími čtyřstěny jsou z něho odvozené:

==== 0D ====

{{ :projekty:veda:pohyb:matematika:body.png?direct&333  |Body a posuny}}
Máme 4 základní body
$$B_0, B_1, B_2, B_3$$
a směry či posuny ((vektory)) mezi dvojicí bodů
$$b_k=B_i-B_j$$
3 základní
$$b_{1+}=b_1=B_1-B_0\\
  b_{2+}=b_2=B_2-B_0\\
  b_{3+}=b_3=B_3-B_0$$
a 3 odvozené
$$b_{1-}=B_3-B_2=b_3-b_2\\
  b_{2-}=B_1-B_3=b_1-b_3\\
  b_{3-}=B_2-B_1=b_2-b_1$$

Z nich sestavíme pomocí sčítání a násobení číslem ((skalárem)) další směry
$$b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3$$
a body ((body lze i násobit číslem, k tomu se dostaneme později))
$$B_i=B_0+b_i$$
$$B=B_0+b$$
a slučováním vzájemným násobením prvků další prvky.

==== 1D ====

{{ :projekty:veda:pohyb:matematika:primky.png?direct&333 |Přímky}}
Základní přímky, tedy přímé čáry
$$H_k=B_i*B_j=B_{ij}=-B_{ji}$$
jdoucí body $B_i, B_j$ ve směru od prvního k druhému. Násobení $-1$ pak obrátí směr či orientaci ((jde o Grassmannovo vnější nebo kombinační násobení)) a tedy
$$B_{ii}=B_i^2=0\\
=(B_0+b_i)^2=B_0*b_i+b_i*B_0$$
$$b_i^2=(B_i-B_0)^2=-B_{i0}-B_{0i}=0$$
$$B_{0i}=B_0*b_i=-b_i*B_0$$
$$B_{ij}=(B_0+b_i)*(B_0+b_j)=B_{0j}+B_{i0}+b_i*b_j=B_0*(b_j-b_i)+b_{ij}$$
Máme 6 základních přímek
$$H_{1+}=B_{01}=-B_{10}=B_0*b_{1+}\\
  H_{2+}=B_{02}=-B_{20}=B_0*b_{2+}\\
  H_{3+}=B_{03}=-B_{30}=B_0*b_{3+}\\
  H_{1-}=B_{23}=-B_{32}=B_0*b_{1-}+b_{23}\\
  =H_{3+}-H_{2+}+b_{23}\\
  H_{2-}=B_{31}=-B_{13}=B_0*b_{2-}+b_{31}\\
  =H_{1+}-H_{3+}+b_{31}\\
  H_{3-}=B_{12}=-B_{21}=B_0*b_{3-}+b_{12}\\
  =H_{2+}-H_{1+}+b_{12}$$
a 3 jejich dvojposuny ((dvojvektory, bivektory))
$$b_{ij}=B_{ij}+B_0*(b_i-b_j)$$
$$b_{23}, b_{31}, b_{12}$$

Násobením posunů
$$a=\alpha_1*b_1+\alpha_2*b_2+\alpha_3*b_3\\
  b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3$$
získáme dvojposun
$$a*b=-b*a\\
=(\alpha_2*\beta_3-\alpha_3*\beta_2)*b_{23}\\
+(\alpha_3*\beta_1-\alpha_1*\beta_3)*b_{31}\\
+(\alpha_1*\beta_2-\alpha_2*\beta_1)*b_{12}\\
=\delta_{a2 b3}*b_{23}+\delta_{a3 b1}*b_{31}+\delta_{a1 b2}*b_{12}$$
  
Přímka v prostoru mezi body $A=B_0+a, B=B_0+b$
$$H=A*B\\
=(B_0+a)*(B_0+b)\\
=B_0*(b-a)+a*b$$

==== 2D ====

{{ :projekty:veda:pohyb:matematika:roviny.png?direct&333  |Roviny}}
Základní roviny
$$R_l=B_{ijk}\\
=B_{kij}=B_{jki}\\
=-B_{jik}=-B_{ikj}=-B_{kji}\\
=(B_0+b_i)*(B_0+b_j)*(B_0+b_k)=(B_0*(b_j-b_i)+b_{ij})*(B_0+b_k)\\
=B_0*(b_{ij}+b_{jk}+b_{ki})+b_{ijk}$$
jdoucí body $B_i, B_j, B_k$ ve smyslu otáčení od prvního, k druhému a k třetímu. Násobení $-1$ pak obrátí otáčení či orientaci.

Máme 4 základní roviny
$$R_0=B_{123}=B_0*(b_{12}+b_{23}+b_{31})+b_{123}\\
     =b_{123}-(R_1+R_2+R_3)\\
  R_1=B_{032}=-B_0*b_{23}\\
  R_2=B_{013}=-B_0*b_{31}\\
  R_3=B_{021}=-B_0*b_{12}$$
trojposun ((trojvektor, trivektor))
$$o=b_{123}$$
otočení mezi rovinami
$$r_k=R_i-R_j$$
3 základní
$$r_{1+}=r_1=R_1-R_0\\
  r_{2+}=r_2=R_2-R_0\\
  r_{3+}=r_3=R_3-R_0$$
a 3 odvozená
$$r_{1-}=R_3-R_2=r_3-r_2\\
  r_{2-}=R_1-R_3=r_1-r_3\\
  r_{3-}=R_2-R_1=r_2-r_1$$

Z nich sestavíme další otočení
$$r=\rho_1*r_1+\rho_2*r_2+\rho_3*r_3$$
a roviny ((roviny lze i násobit číslem, k tomu se dostaneme později))
$$R_i=R_0+r_i$$
$$R=R_0+r$$

Násobením posunů
$$a=\alpha_1*b_1+\alpha_2*b_2+\alpha_3*b_3\\
  b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3\\
  c=\gamma_1*b_1+\gamma_2*b_2+\gamma_3*b_3$$
získáme trojposun
$$a*b*c\\
=(\alpha_2*\beta_3*\gamma_1-\alpha_3*\beta_2*\gamma_1\\
+\alpha_3*\beta_1*\gamma_2-\alpha_1*\beta_3*\gamma_2\\
+\alpha_1*\beta_2*\gamma_3-\alpha_2*\beta_1*\gamma_3)\\
*b_{123}\\
=\delta_{abc}*o$$
  
Rovina v prostoru mezi body $A=B_0+a, B=B_0+b, C=B_0+c$
$$R=A*B*C\\
=(B_0+a)*(B_0+b)*(B_0+c)\\
=B_0*(a*b+b*c+c*a)+a*b*c$$

==== 3D ====

Základní čtyřstěn
$$O= B_{0123}\\
   = B_{3012}= B_{2301}= B_{1230}= B_{1032}=-B_{2103}= B_{3210}=-B_{0321}= B_{0231}\\
   =-B_{1023}= B_{3102}=-B_{2310}=-B_{0213}= B_{3021}=-B_{1302}= B_{2130}=-B_{0132}\\
   = B_{2013}=-B_{3201}= B_{1320}=-B_{3120}= B_{0312}=-B_{2031}= B_{1203}\\
   =B_0*o$$

Násobením posunů
$$a=\alpha_1*b_1+\alpha_2*b_2+\alpha_3*b_3\\
  b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3\\
  c=\gamma_1*b_1+\gamma_2*b_2+\gamma_3*b_3\\
  d=\delta_1*b_1+\delta_2*b_2+\delta_3*b_3$$
získáme
$$a*b*c*d=\delta_{abc}*o*d\\
=\delta_{abc}*o*(\delta_1*b_1+\delta_2*b_2+\delta_3*b_3)=0$$
protože $o*b_i=0$.

Čtyřstěn v prostoru mezi body $A=B_0+a, B=B_0+b, C=B_0+c, D=B_0+d$
$$A*B*C*D\\
=(B_0+a)*(B_0+b)*(B_0+c)*(B_0+d)\\
=B_0*(a*c*b+a*b*d+b*c*d+c*a*d)\\
=B_0*o*(\delta_{acb}+\delta_{abd}+\delta_{bcd}+\delta_{cad})\\
=\epsilon*O$$

===== Pohyb =====

Pohyb můžeme popsat jako posun, otočení a další druhy proudění pralátky. Je to proměna probíhající v současnosti, v nyní.

Tuto proměnu můžeme zapsat jako $B=P*A$, kde $P$ je pohyb, $A$ je počáteční a $B$ koncový prvek prostoru. Rozdělme $B$ na dvě části, $B=A_|+A_-$, kde $A_|=\alpha*A$ obsahuje $\alpha$ násobek $A$ a je tedy podobný jako $A$ a $A_-$ je zbytek $B$, tedy rozdíl oproti $A$. Potom $P=B/A=(A_|+A_-)/A=(\alpha*A+A_-)/A=\alpha+A_-/A$.

  * Pokud se nic nepohne, máme $P=1=\alpha, A_-=0$.
  * Pokud se prvek znásobí, což prozkoumáme později, máme $P=\alpha\ne1, A_-=0$.
  * Rozdíl $A_-$ může být různého druhu, který určuje druh pohybu:
    * Posun bodu.
    * Posun či otočení přímky nebo roviny.
    * Změnu objemu kvůli nestlačitelnosti pralátky vynecháme čili bude 0.
    * Případně další kombinace, pokud budou dávat smysl.

===== Vztahy =====

Vzájemné působení pohybů chceme popsat jako vztahy mezi prvky jazyka, které pohyby popíšou. Přitom hledáme vzájemnou stejnost či rozdílnost, kterou můžeme vyjádřit jako vzájemné poměry tedy dělení.

----

Obrázky jsou vykresleny pomocí [[https://asymptote.sourceforge.io|Asymptote]] programů:

  * {{projekty:veda:pohyb:matematika:body.asy}}
  * {{projekty:veda:pohyb:matematika:primky.asy}}
  * {{projekty:veda:pohyb:matematika:roviny.asy}}

Programy lze nahrát a spustit ve [[https://asymptote.ualberta.ca|webovém prostředí]].
Duchovní podpora

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Nástroje pro stránku
