Vztahová algebra pohybu

Bůh, Prvotní Hybatel, udržuje pohyb záření v neustálém koloběhu. Každý pohyb září a tím je každý pohyb zářivým prouděním. Každý proud se postupně uzavře v jeho počátku, kam se navrátí poté, co byl vyslán Vůlí, vytlačen jako hnaný aktivní pohyb, a následně opět přitažen zpět k původu Láskou jako pasivní pohyb.

Bůh, a sféra záření kolem Něj, byl odjakživa, je a bude navždy.

Všechny formy jsou složeny z uzavírajících se proudění. Velké proudy uspořádávají ty menší.

Pohyby na sebe vzájemně působí a tím se ovlivňují podle Božích přírodních zákonů. Působení okolí na danou formu se projevuje podle povahy proudění formy samotné a jejího okolí. Forma tak vnímá rozdíly v okolí vůči jí samotné.

Představme si základní látku, pralátku, vyplňující vše. Je to vlastně objem prostoru. Vnímáme jen pohyby této pralátky, která se liší právě a pouze jen svým prouděním. Žádné další vlastnosti jí pro zachování jednoduchosti nedáváme. Pralátku považujeme za ideální nestlačitelnou kapalinu či tekutý prostor, který se již z ničeho neskládá. Kde není pohyb je prázdnota.

Po Boží sféře následuje níže další menší sféra čistě duchovní či praduchovní, kterou vyzářil později z Boha oddělený Budiž Světlo, Boží Syn Imanuel, Vůle Boží z nového počátku stvoření, z Hradu Grálu střežícího Grál, hlouběji od Boha. Imanuel je zakotvený v nově vzniklé osobnosti Parsifala, Krále Grálu.

Další ještě menší sféru duchovní vytvořily nejvýše postavené čistě duchovní bytosti kolem Parsifala z dalšího nového počátku na nejhlubším konci praduchovní sféry, duchovním Hradu Grálu.

Následovala sféra bytostného oddělená z duchovní a pak z ní sféra jemnohmotná a nakonec z ní sféra hrubohmotná.

Máme tedy tyto části nebo sféry, které vychází shora od největšího Světla a jdou hlouběji dolů v zeslabujícím se proudění, a každá má svůj střed a hranice:

• Boží sféra
  • Bůh
  • Jeho okolní záření
• stvoření
  • čistě duchovní
  • duchovní
  • čistě bytostné
  • jemnohmotné
  • hrubohmotné

Bůh je jediný nezávislý Život a Světlo. Pulzující či tepající Zdroj.

Všechno ostatní je proudící záření z Něj a je na Něm závislé, potřebuje příliv posily pro udržení svého proudění či bytí.

Zkusme to popsat i matematickým jazykem, který se pokud možno blíží pravé skutečnosti.

Pro popis proudící pralátky si rozprostřeme určitou soustavu, která nám určí polohu pohybů. Jde o absolutní souřadnou soustavu, která bude jen pomocným nástrojem, protože vnímat budeme jen rozdíly pohybů.

Existuje jedno místo, od něhož máme všechno začít. To místo zaujímá Bůh, jako východisko a Počátek i Konec, Alfa i Omega. Středový bod ¹⁾ Počátku označme $B_0$.

Od Počátku proudí záření tam a zpět a vytváří kouli vyzařování z Boha či Boží sféru. Proudí nejdříve přímo směrem k protipólu - Grálu. Středový bod Grálu označme $B_1$. Směr od $B_0$ k $B_1$ určuje hloubku, označme ho $b_1=B_1-B_0$.

Kolmo na tento směr si představme rovinu jdoucí bodem $B_0$, která určuje šířku, a označme ji $R_1$. V této rovině zavedeme dva body ve stejné „vzdálenosti“ od bodu $B_0$ jako bod $B_1$ a označme je $B_2$ a $B_3$. Tyto body budou ležet ve vzájemně „kolmých“ směrech jdoucích přímo od $B_0$. Označme je $b_2=B_2-B_0$ a $b_3=B_3-B_0$.

Vytyčili jsme tak „pravoúhlou“ souřadnou soustavu, absolutní čtyřstěn Boží sféry, kterou označíme $S_0$.

Můžeme prozkoumat různě, několika (N) rozměrné (D), ND, části absolutního čtyřstěnu. Další prostory s jejich menšími čtyřstěny jsou z něho odvozené:

Máme 4 základní body $$B_0, B_1, B_2, B_3$$ a směry či posuny ²⁾ mezi dvojicí bodů $$b_k=B_i-B_j$$ 3 základní $$b_{1+}=b_1=B_1-B_0\\ b_{2+}=b_2=B_2-B_0\\ b_{3+}=b_3=B_3-B_0$$ a 3 odvozené $$b_{1-}=B_3-B_2=b_3-b_2\\ b_{2-}=B_1-B_3=b_1-b_3\\ b_{3-}=B_2-B_1=b_2-b_1$$

Z nich sestavíme pomocí sčítání a násobení číslem ³⁾ další směry $$b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3$$ a body ⁴⁾ $$B_i=B_0+b_i$$ $$B=B_0+b$$ a slučováním vzájemným násobením prvků další prvky.

Základní přímky, tedy přímé čáry $$H_k=B_i*B_j=B_{ij}=-B_{ji}$$ jdoucí body $B_i, B_j$ ve směru od prvního k druhému. Násobení $-1$ pak obrátí směr či orientaci ⁵⁾ a tedy $$B_{ii}=B_i^2=0\\ =(B_0+b_i)^2=B_0*b_i+b_i*B_0$$ $$b_i^2=(B_i-B_0)^2=-B_{i0}-B_{0i}=0$$ $$B_{0i}=B_0*b_i=-b_i*B_0$$ $$B_{ij}=(B_0+b_i)*(B_0+b_j)=B_{0j}+B_{i0}+b_i*b_j=B_0*(b_j-b_i)+b_{ij}$$ Máme 6 základních přímek $$H_{1+}=B_{01}=-B_{10}=B_0*b_{1+}\\ H_{2+}=B_{02}=-B_{20}=B_0*b_{2+}\\ H_{3+}=B_{03}=-B_{30}=B_0*b_{3+}\\ H_{1-}=B_{23}=-B_{32}=B_0*b_{1-}+b_{23}\\ =H_{3+}-H_{2+}+b_{23}\\ H_{2-}=B_{31}=-B_{13}=B_0*b_{2-}+b_{31}\\ =H_{1+}-H_{3+}+b_{31}\\ H_{3-}=B_{12}=-B_{21}=B_0*b_{3-}+b_{12}\\ =H_{2+}-H_{1+}+b_{12}$$ a 3 jejich dvojposuny ⁶⁾ $$b_{ij}=B_{ij}+B_0*(b_i-b_j)$$ $$b_{23}, b_{31}, b_{12}$$

Násobením posunů $$a=\alpha_1*b_1+\alpha_2*b_2+\alpha_3*b_3\\ b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3$$ získáme dvojposun $$a*b=-b*a\\ =(\alpha_2*\beta_3-\alpha_3*\beta_2)*b_{23}\\ +(\alpha_3*\beta_1-\alpha_1*\beta_3)*b_{31}\\ +(\alpha_1*\beta_2-\alpha_2*\beta_1)*b_{12}\\ =\delta_{a2 b3}*b_{23}+\delta_{a3 b1}*b_{31}+\delta_{a1 b2}*b_{12}$$

Přímka v prostoru mezi body $A=B_0+a, B=B_0+b$ $$H=A*B\\ =(B_0+a)*(B_0+b)\\ =B_0*(b-a)+a*b$$

Základní roviny $$R_l=B_{ijk}\\ =B_{kij}=B_{jki}\\ =-B_{jik}=-B_{ikj}=-B_{kji}\\ =(B_0+b_i)*(B_0+b_j)*(B_0+b_k)=(B_0*(b_j-b_i)+b_{ij})*(B_0+b_k)\\ =B_0*(b_{ij}+b_{jk}+b_{ki})+b_{ijk}$$ jdoucí body $B_i, B_j, B_k$ ve smyslu otáčení od prvního, k druhému a k třetímu. Násobení $-1$ pak obrátí otáčení či orientaci.

Máme 4 základní roviny $$R_0=B_{123}=B_0*(b_{12}+b_{23}+b_{31})+b_{123}\\ =b_{123}-(R_1+R_2+R_3)\\ R_1=B_{032}=-B_0*b_{23}\\ R_2=B_{013}=-B_0*b_{31}\\ R_3=B_{021}=-B_0*b_{12}$$ trojposun ⁷⁾ $$o=b_{123}$$ otočení mezi rovinami $$r_k=R_i-R_j$$ 3 základní $$r_{1+}=r_1=R_1-R_0\\ r_{2+}=r_2=R_2-R_0\\ r_{3+}=r_3=R_3-R_0$$ a 3 odvozená $$r_{1-}=R_3-R_2=r_3-r_2\\ r_{2-}=R_1-R_3=r_1-r_3\\ r_{3-}=R_2-R_1=r_2-r_1$$

Z nich sestavíme další otočení $$r=\rho_1*r_1+\rho_2*r_2+\rho_3*r_3$$ a roviny ⁸⁾ $$R_i=R_0+r_i$$ $$R=R_0+r$$

Násobením posunů $$a=\alpha_1*b_1+\alpha_2*b_2+\alpha_3*b_3\\ b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3\\ c=\gamma_1*b_1+\gamma_2*b_2+\gamma_3*b_3$$ získáme trojposun $$a*b*c\\ =(\alpha_2*\beta_3*\gamma_1-\alpha_3*\beta_2*\gamma_1\\ +\alpha_3*\beta_1*\gamma_2-\alpha_1*\beta_3*\gamma_2\\ +\alpha_1*\beta_2*\gamma_3-\alpha_2*\beta_1*\gamma_3)\\ *b_{123}\\ =\delta_{abc}*o$$

Rovina v prostoru mezi body $A=B_0+a, B=B_0+b, C=B_0+c$ $$R=A*B*C\\ =(B_0+a)*(B_0+b)*(B_0+c)\\ =B_0*(a*b+b*c+c*a)+a*b*c$$

Základní čtyřstěn $$O= B_{0123}\\ = B_{3012}= B_{2301}= B_{1230}= B_{1032}=-B_{2103}= B_{3210}=-B_{0321}= B_{0231}\\ =-B_{1023}= B_{3102}=-B_{2310}=-B_{0213}= B_{3021}=-B_{1302}= B_{2130}=-B_{0132}\\ = B_{2013}=-B_{3201}= B_{1320}=-B_{3120}= B_{0312}=-B_{2031}= B_{1203}\\ =B_0*o$$

Násobením posunů $$a=\alpha_1*b_1+\alpha_2*b_2+\alpha_3*b_3\\ b=\beta_1*b_1+\beta_2*b_2+\beta_3*b_3\\ c=\gamma_1*b_1+\gamma_2*b_2+\gamma_3*b_3\\ d=\delta_1*b_1+\delta_2*b_2+\delta_3*b_3$$ získáme $$a*b*c*d=\delta_{abc}*o*d\\ =\delta_{abc}*o*(\delta_1*b_1+\delta_2*b_2+\delta_3*b_3)=0$$ protože $o*b_i=0$.

Čtyřstěn v prostoru mezi body $A=B_0+a, B=B_0+b, C=B_0+c, D=B_0+d$ $$A*B*C*D\\ =(B_0+a)*(B_0+b)*(B_0+c)*(B_0+d)\\ =B_0*(a*c*b+a*b*d+b*c*d+c*a*d)\\ =B_0*o*(\delta_{acb}+\delta_{abd}+\delta_{bcd}+\delta_{cad})\\ =\epsilon*O$$

Pohyb můžeme popsat jako posun, otočení a další druhy proudění pralátky. Je to proměna probíhající v současnosti, v nyní.

Tuto proměnu můžeme zapsat jako $B=P*A$, kde $P$ je pohyb, $A$ je počáteční a $B$ koncový prvek prostoru. Rozdělme $B$ na dvě části, $B=A_|+A_-$, kde $A_|=\alpha*A$ obsahuje $\alpha$ násobek $A$ a je tedy podobný jako $A$ a $A_-$ je zbytek $B$, tedy rozdíl oproti $A$. Potom $P=B/A=(A_|+A_-)/A=(\alpha*A+A_-)/A=\alpha+A_-/A$.

• Pokud se nic nepohne, máme $P=1=\alpha, A_-=0$.
• Pokud se prvek znásobí, což prozkoumáme později, máme $P=\alpha\ne1, A_-=0$.
• Rozdíl $A_-$ může být různého druhu, který určuje druh pohybu:
  • Posun bodu.
  • Posun či otočení přímky nebo roviny.
  • Změnu objemu kvůli nestlačitelnosti pralátky vynecháme čili bude 0.
  • Případně další kombinace, pokud budou dávat smysl.

Vzájemné působení pohybů chceme popsat jako vztahy mezi prvky jazyka, které pohyby popíšou. Přitom hledáme vzájemnou stejnost či rozdílnost, kterou můžeme vyjádřit jako vzájemné poměry tedy dělení.

Obrázky jsou vykresleny pomocí Asymptote programů:

• body.asy
• primky.asy
• roviny.asy

Programy lze nahrát a spustit ve webovém prostředí.