Vítězství

Konečná stanice,
prosím vystupte!,
volá Hlas z Výšin.
Je dvanáctá hodina,
čas naplnění
a uzavření koloběhů!

Již dlouho zde bujelo
nepoddajné křoví
a snažilo se zadusit,
co rozkvétat chtělo.

Do nové etapy Stvoření
Jsem přilil životadárné proudění,
co tepe mocně skrze všechno
a nutí vše ke sladění.

Poslové Moji věrní
zvěstovali o tom dávno
a byli krutě hanění
a nedostávalo se jim právo.

Přesto vždy hrdě a pokorně
z nitra viděli Pravdu
a roznášeli ji životem,
by zažehli ducha v jádru.

Nech nitro ducha svého
tou Pravdou prostoupiti,
tím spojen jsi vždy se Mnou
do Výšin Světla bytí.

A na této vlně záchranné,
když necháš se dál vésti,
udržíš čest a popravdě
dokážeš všechno snésti.

Už není třeba trpěti,
už pochopil jsi zcela,
že rozdáváním pomocí
přijímáš živu vzápětí.

Už zatroubily pozouny,
už utichají zbraně.
Odvaha temno přemoci
vítězí v Síle Páně.

Je jen Jeden Bůh
a jedna Síla!

Kdo vytrval až do konce
a zachoval si pravou tvář,
kdo udržel si naději
a tím i se Mnou Spojení,
po všeho bolu zhojení,
rozkvétá na nové Zemi.

To jen nezdá se mi,
to je právě včas,
aby obnoven byl koloběh
a tep ze Světla zněl i zde zas.

Poklekám v díku a slyším mocný Hlas:
Tak naplnil se i tento zaslíbený čas.