====== Spojení ====== Zlatavě Slunce září\\ v tento společný den.\\ Vzpomínka na toto Září\\ je jako kouzelný sen. V něm propojil se život náš,\\ když svatební nastal čas.\\ Fialka bíle oděná,\\ k ní rytíř poklekl na kolena. Princeznou jsi něžnou byla\\ a celá jsi se rozzářila.\\ Rozkvetlo Tvé živé nitro,\\ provonělo šumné jitro. Ptáci štěstím zaplesali,\\ když na cestu se dva vydali.\\ Na cestu v bytí společnou\\ vzhůru vykročili,\\ aby písní sváteční\\ Pánu pokorně se poklonili. Co spojuje Ty šťastné dva?\\ Něco na Zemi neb v oblacích?\\ Je to láska vzájemná,\\ poznáš ji v těch náznacích. Ona vydrží, když podrží,\\ když podpoří a rozkvete,\\ aby jemný tento dar\\ rozvinul se z poupěte. Přešly bouře, přešly věky,\\ v nich občas blesky vyšlehnou,\\ když zapomeneš na ty květy\\ pro věc příliš pozemskou. Občas sílu ztrácím,\\ když rozum vítězí.\\ A to něžné poupě\\ pak vadne přítěží. Ale není radno podlehnouti\\ svodům, které cizí jsou\\ a od té vzácné květiny\\ Tě skoro odtrhnou. Co záchranou je navěky?\\ Co přivádí Tě zpátky?\\ V nebi se to dobře ví,\\ že Bůh nám dává květy. To On je pevnou oporou,\\ to od Něj je posila,\\ aby každého, kdo se napojí,\\ k Němu navrátila. Pak zazní opět pospolu\\ ta vzácná píseň chóru.\\ V ní zrcadlí se a ladí,\\ co obě nitra hladí. **Je jen jedna Síla.\\ Láska zvítězila!** {{ :pismo:poezie:marek_istvanek:fialove.jpg?direct&400 |}} ---- Pro Lucii\\ Marek Ištvánek\\ 11.9.2023\\ Slušovice