Štiplavý dým

V zavátých dobách, kdy přicházeli proroci,
z většiny lidí už byli rozumoví otroci.
Tyto Boží posly však lidé zle přijímali
a jejich poselství si chybně vykládali.
Svědectví proroků nestačila lidstvo odvrátit
od nesprávných cest, po kterých chtělo jít.
Když osud lidstva visel na vlásku,
posílá Bůh na Zemi Syna, Boží Lásku.
Avšak národ Bohem ke službě vyvolený
je vinou lidí už také temnu nakloněný!

Ježíš s učedníky procházel svým národem
a svým Slovem chtěl spojit lidstvo s Bohem!
Dílo lásky prozářilo srdce nemnohých,
ti poznali radost a zvonivý smích.
Strach z Pravdy hnal protivníky k nenávisti
a hlasatel Pravdy upadl do nemilosti.
Tu konala se vražda Lásky, Božího syna
Prý zemřel, aby byla vykoupena lidská vina.

Nad křížem utrpení se vznáší kouřový opar,
jenž houstne a mění se ve štiplavý dým.
Přemýšlím nad tím a sotva pochopím,
Jak může být prolitou krví smyt lidský hřích.
Ježíš nám ukazoval cestu do duchovní vlasti.
Kdo se mu posmíval - držel klíč od propasti!

Opravdu je pro mne velmi těžké pochopit,
jak Kristova vražda může Boha usmířit!
Je spravedlivé, když otec obětuje syna,
aby byla prominuta hříšníkova vina?
Jsem si jist, že člověk, který chce k Bohu jít,
musí se sám namáhat Kristova Slova žít!
Člověk sám upírá si Bohem dané právo
procítit a zkoumat Svaté Boží Slovo!
Jak jinak ho má pochopit a v Boží vůli žít?
Proč po staletí necháváme jiné chytré hlavy,
aby za nás podnikaly tyto posvátné snahy?
Když bělíme svá roucha v krvi Beránkově,
své duše zjasňujeme žitím v Božím Slově!

Poselství vnímám jako volání Svaté Trojice,
že klíčem k nebeské bráně je čisté srdce!
Člověk má před sebou vždy jen dvě cesty,
jednu do temnot, druhou do duchovní vlasti.

Mesiáš svým Slovem ukázal cestu k Bohu,
dal nám poznání jak rozlomit pouta hříchu.
Ti, kteří jej nepřijali, měli v srdci pýchu!
Navzdory protivenství Ježíš dával jen Lásku
a pro lásku k lidem dal svůj život v sázku.
Smrt na kříži přijmul, aby zpečetil Boží Slovo.
Zbloudilé lidstvo však Pravdu na kříž přibilo.
Jsem si jist, že vraždou na Božím Synu
uvalilo lidstvo na sebe nesmírnou vinu.

Děkujme Pánu Bohu, že skrze jeho Syna
víme, že lidská vina musí být odčiněna.
Víra v Krista znamená věřit Jeho Slovu!
Když věřím jeho slovu, mám podle něj žít!
Jen dobrými skutky se dají ty zlé napravit.
Cožpak není pošetilé před smrtí uvěřit
že za odpuštění hříchů stačí poprosit?

Nebojme se sklízet to, co zasejeme!
Chybí nám pěkná vlastnost? Pak ji pěstujme!
Trvalým snažením ji jako květinku zaléváme.
Nezdary přichází, abychom se více snažili,
a překonání neúspěchu? To nás posílí!
Sejme jen dobro, abychom dobro sklízeli
a domů do ráje se jednou vrátili!