Uživatelské nástroje
pismo:poezie:richard_chmelar:jak_ryba_vtiskla_nadeji_do_basnikovy_duse
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| — |
pismo:poezie:richard_chmelar:jak_ryba_vtiskla_nadeji_do_basnikovy_duse [16.04.2017 17:51] (aktuální) Marek Ištvánek vytvořeno |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | <WRAP centeralign> | ||
| + | ====== Jak ryba vtiskla Naději do básníkovy duše ====== | ||
| + | |||
| + | Byl jeden Poet, co psal ódy na radost,\\ | ||
| + | než vladař uložil mu psaní jako povinnost,\\ | ||
| + | za jejíž splnění mu dá stříbra dost.\\ | ||
| + | Básník již netvořil krásu ze srdce,\\ | ||
| + | když skrze jeho ruku psal paměti vládce.\\ | ||
| + | Veršoval-li jinak, než mu velel cit,\\ | ||
| + | krásná slova odešla, než je stačil sestavit.\\ | ||
| + | Múza ho opustila a jeho dny šedly,\\ | ||
| + | verše na objednávku se nepovedly.\\ | ||
| + | Dřív veselého ducha uchopila mrzutost,\\ | ||
| + | pro třicet stříbrných, ztratil k Pravdě most. | ||
| + | |||
| + | Básník ronil slzy, když znova a znova\\ | ||
| + | v paměti své marně, lovil krásná slova!\\ | ||
| + | Do jeho mysli, z níž ztrácela se radost,\\ | ||
| + | vkrádala se tiše nespokojenost.\\ | ||
| + | Strádajíc na těle i duši pak ten básník,\\ | ||
| + | vzal na statku práci jako chasník.\\ | ||
| + | Však drží ho přání psát krásné verše zas!\\ | ||
| + | Kéž Světlo poznání umožní mu pochopit,\\ | ||
| + | že jen touhyplný a světlý cit\\ | ||
| + | uschopní ho slyšet něžné múzy hlas! | ||
| + | |||
| + | Jednou v podvečer, když u jezera seděl,\\ | ||
| + | na klidnou vodní hladinu zasněně hleděl.\\ | ||
| + | Z šatů, ušitých z vybledlých vzpomínek,\\ | ||
| + | vytáhl malý chlebový bochánek.\\ | ||
| + | Pomyslel si, že v jezeře plave ryba,\\ | ||
| + | se kterou se rozdělí o svou skývu chleba.\\ | ||
| + | Pak rozlomil bochník, snědl polovinu\\ | ||
| + | a drobky z druhé rozčeřil vodní hladinu. | ||
| + | |||
| + | Večer po setmění a po západu slunce,\\ | ||
| + | za třpytu hvězd a svitu měsíce,\\ | ||
| + | uviděl rybu, vzácného zlatého sumce.\\ | ||
| + | Zčista jasna se z jezerní hlubiny vynořila\\ | ||
| + | a užaslého chasníka přímo oslovila: | ||
| + | |||
| + | „Máš dobré srdce, nakrmils mou rodinu,\\ | ||
| + | za to ti povím radostnou novinu.\\ | ||
| + | Duchovní Touhou získáš opět spojení\\ | ||
| + | s múzou, co pomůže ti s tvorbou básní.\\ | ||
| + | Učiň ze své duše vyladěný nástroj\\ | ||
| + | na který může Tvůrce čisté tóny hrát!\\ | ||
| + | Nadání propůjčil ti Života Zdroj,\\ | ||
| + | jehož služebnice ti bude slova našeptávat! | ||
| + | |||
| + | Však chceš-li slyšet šepot něžných múz,\\ | ||
| + | nesmíš mít v duši ni stín z těch hrůz,\\ | ||
| + | co otravují lidská srdce napříč světem\\ | ||
| + | v té honbě lidí za úspěchem.\\ | ||
| + | Svou chtivou a panovačnou povahou\\ | ||
| + | dnes lidstvo ničí - kdysi přenádhernou\\ | ||
| + | Matičku Zemi - Planetu Modrou. | ||
| + | |||
| + | Plaché múzy, co potřebují mír a klid\\ | ||
| + | milují Hospodina a jeho lid!\\ | ||
| + | Národ, který ví, co má člověk mít:\\ | ||
| + | Upřímné srdce a nezkalený cit! | ||
| + | |||
| + | Naplň své nitro touhyplným citem,\\ | ||
| + | zavři své oči a staň se slavíkem.\\ | ||
| + | Vzlétni do výšin a snes dolů báseň,\\ | ||
| + | jejíž slova budou mnohá srdce hřát!\\ | ||
| + | Když teď už víš, co je duševní tíseň,\\ | ||
| + | nebudeš nikdy ve svých verších lhát!\\ | ||
| + | Nádherná slova neminou tvůj sluch\\ | ||
| + | bude-li jim naslouchat tvůj duch! | ||
| + | |||
| + | Loučím se s tebou a nezapomeň,\\ | ||
| + | že úspěch nebude jen tvé snahy žeň.\\ | ||
| + | Střez se za své dílo sklízet ovace,\\ | ||
| + | však už víš, že sláva je nakyslé ovoce.\\ | ||
| + | Ješitnost kalí zrak a zatemňuje srdce.\\ | ||
| + | Ty, já i múza, ač rozdílní jsme druhem\\ | ||
| + | jak malincí jsme před Hospodinem!\\ | ||
| + | Nebeskému Otci náleží náš dík\\ | ||
| + | když smíme Jeho Dary druhým přiblížit.!“ | ||
| + | |||
| + | Končila slovy:„S Bohem a na shledanou!“\\ | ||
| + | Máchla ploutví a zmizela pod hladinou. | ||
| + | |||
| + | Stará vrba toho setkání byla svědkem\\ | ||
| + | a kdyby chtěla, nikomu o tom nepoví.\\ | ||
| + | Naštěstí mlčenlivá nebyla a tajemství\\ | ||
| + | mým uším svěřila. Sice jen šeptem,\\ | ||
| + | když jsem jí slíbil napůl žertem,\\ | ||
| + | že kromě Vás se o tom nikdo nedoví. | ||
| + | |||
| + | ---- | ||
| + | <WRAP rightalign> | ||
| + | Richard Chmelař | ||
| + | </WRAP> | ||
| + | |||
| + | </WRAP> | ||
pismo/poezie/richard_chmelar/jak_ryba_vtiskla_nadeji_do_basnikovy_duse.txt · Poslední úprava: 16.04.2017 17:51 autor: Marek Ištvánek